CleverFarm rozšiřuje své aktivity především na severu Srbska v oblasti Vojvodina. „Jde o oblast o rozloze asi 21 500 km2, a je dominantně osazena kukuřicí a pšenicí. Produkce představuje 60% podíl na celkové produkci v Srbsku,“ popisuje Zlotý, proč se soustředí na tuto oblast.

Právě v této zemědělské oblasti buduje český inovační projekt ve spolupráci se společností SolidusTech síť IoT, aby mohli místní agrárníci využívat moderní technologie, jakou je platforma CleverFarm. IoT síť je nezbytná například pro využívání senzorů, které monitorují stav zemědělských ploch, skladů nebo také podmínky v budovách s chovanými zvířaty.

CleverFarm používá na území České republiky a Slovenska především síť Sigfox. V Srbsku však narazili na nedostatek signálu této IoT sítě. „Přestože je výstavba sítě Sigfox v okolních státech, Chorvatsku a Maďarsku, ve výstavbě, pokrytí Vojvodiny by přesahem těchto sítí bylo pokryto pouze částečně. CleverFarm proto hledal alternativu k pokrytí oblasti. Po důkladné analýze geomorfologie a dostupných řešení padla volba na síť IoT postavenou na principech LoRa Wan,“ upřesňuje Adam Zlotý z CleverFarm. Budování IoT sítě probíhá především instalací vysílačů na výškové budovy. Celý proces by měl být na konci srpna dokončen.

Celkem bude potřeba vybudovat 12 tzv. gateways, tedy přípojných bodů pro koncová čidla IoT. Síť je primárně stavěna pro využití IoT senzorů v zemědělství, ale zároveň bude otevřená k využití i v ostatních segmentech jako je například „smart cities“.

Zdroj: TZ CleverFarm

Z přihlášených 2 009 projektů uspělo 12 %. Mezi nimi dvě české firmy, které od června jeho výhody využívají. S přípravou projektu jim pomohlo Jihomoravské inovační centrum (JIC).

Společnost LiCrete se zabývá vývojem a výrobou betonových prvků, které propouští světlo. Nejčastěji se instalují jako interiérová dělící příčka. Z místa se tak nestává tmavá místnost, ale světlý prostor. Novou technologii si nechali majitelé firmy patentovat. Evropský grant využijí na vylepšení stávajících prototypů a investici do přípravků potřebných pro sériovou výrobu. „Část půjde také na aktivity spojené s ověřením našeho plánovaného obchodního modelu. K tomu se budou vázat analýzy několika různých zahraničních trhů, na které se chystáme vstoupit,“ říká spoluzakladatel LiCrete Ladislav Eberl.

Druhá oceněná firma, Pharmaceutical Biotechnology, se zaměřuje na výzkum a vývoj probiotik. Grant jim pomůže se teď více soustředit na bezpečná probiotika pro onkologické pacienty. Právě ti se během léčby chemoterapií nebo radioterapií setkávají se závažnými střevními potížemi. Díky SME Instrumentu může firma dokončit ověřovací experimenty a rozšířit patentovou ochranu. “Standardní probiotika u těchto pacientů, kteří mají během léčby hodně oslabenou imunitu, se nedoporučují. Naše technologie ochrání střevní sliznici, bez rizika otravy, kterou by mohly způsobit právě standardní probiotické kultury,“ doplňuje ředitel Pharmaceutical Biotechnology Petr Ryšávka.

Program SME Instrument využívají podniky s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem nižším než 50 milionů eur. LiCrete i Pharmaceutical Biotechnology od letošního června využívají v rámci grantu služeb zahraničních koučů. Mají také exkluzivní přístup ke korporacím a investorům, kteří pomáhají podpořeným firmám rychleji růst a dostat se na zahraniční trhy.

Jednou z firem, která získala brněnskou dotaci, je společnost CF Plus Chemicals. Ta 1,1 milionu korun použila na zdokonalení patentované technologie tzv. Togniho činidel, kterou vyvinula ve spolupráci s prestižní univerzitou ETH Curych a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Firma poskytuje zákazníkům z oborů life sciences fluoroalkylační činidla a fluorované stavební bloky pro užití v medicinální chemii a agrochemii. „JIC má systematicky zmapované jednotlivé oblasti a je schopno využitím svých sítí, a to zejména EEN, cíleně pomáhat svým startupům navazovat spolupráce. Právě nám se teď tak podařilo najít nového obchodního partnera pro oblast speciálních sloučenin pro medicinální chemii, britskou renomovanou firmu Key Organics, která působí na trhu už 30 let,“ dodává zakladatel CF Plus Chemicals Václav Matoušek.

Za dva roky existence programu SME Instrument Brno dostalo peníze od města celkem sedm firem podpořených JIC. Nad rámec grantu mají k dispozici profesionální kouče, kteří jim pomáhají s obchodním využitím nového produktu, technologie nebo služby.

Zdroj: TZ JIC

V letošním roce mají umělci za úkol vytvořit plakát, který bude propagovat slovinské město Piran, založený na sloganu „Piran – město Tartiniho“. Hlavním účelem tvorby plakátu je propagace a prezentace města Piran, jakožto jednoho z nejautentičtějších středomořských měst s daleko bohatší nabídkou neomezující se jen na turistické atrakce; město plné nezapomenutelných zážitků a kulturních akcí včetně těch, které jsou spojeny s Giuseppem Tartinim – renomovaným umělcem, slavným houslovým virtuózem a skladatelem, pocházejícím z města Piran.

Soutěžní návrh musí obsahovat téma a slogan, které mohou být použity ve všech komunikačních kanálech (digitální média, letáky, reklama, atd.) se zaměřením na různá publika: slovinské návštěvníky, místní obyvatele, zahraniční turisty a mezinárodní média. Termín podání je je 21. září 2018.

Autor nejlepšího plakátu obdrží od města Piran peněžní odměnu ve výši 3.000 EUR a vstupenku na Golden Drum festival 2019. Ocenění bude uděleno během slavnostního ceremoniálu festivalu Golden Drum 19. října 2018. Všechny plakáty budou vystaveny ve dnech 17. až 19. října 2018 během 25. ročníku festivalu Golden Drum, jehož exkluzivním PR partnerem je již potřetí za sebou globální síť komunikačních agentur MSL.

1. Vítěz obdrží úžasné ocenění
2. Nejlepší práce budou představeny na festivalu Golden Drum
3. Soutěž Young Drummers je odrazovým můstkem v kariéře
4. Autoři tří nejlepších soutěžních návrhů obdrží kompletní registraci pro Golden Drum 2019

Letošní ročník festivalu Golden Drum se uskuteční ve dnech 17. až 19. října 2018 ve městě Portorož ve Slovinsku. Festival inspiruje přední světové tvůrce a svým účastníkům nabízí zcela nový pohled na aktuální globální témata očima umělce. Díky vstupům mimořádných osobností nejen z tvůrčích odvětví a marketingové komunikace, ale i z mnoha dalších oblastí a specializovaných oborů (umění, hudba a jiné), se stává skvělou příležitostí, jak načerpat novou a svěží inspiraci.

Více informací o soutěži najdete na webu GoldenDrum.

Zdroj: TZ GoldenDrum

FOTO: Ziga Intihar

Integrační hala disponuje třemi specializovanými laboratořemi. Dvě z nich budou sloužit k výrobě elektroniky, kabeláže, menších zařízení a pozemních podpůrných vybavení. V další místnosti s výškou 7 metrů se společnost chystá s pomocí velkého jeřábu montovat větší části. Jeden z prvních projektů, na kterém budou odborníci v novém prostoru pracovat, je vývoj vrchní části evropské rakety VEGA. Tzv. dispenser do vesmíru vynáší satelity. „Dříve bylo možné s jednou raketou poslat nahoru například čtyři satelity. My přišli s nápadem, jak jich za stejnou cenu poslat šestnáct. To znamená, že se náklady 40 milionů eur rozdělí mezi více zákazníků a sníží se. Dostane se pak i na evropské univerzity, pro které je vypuštění jejich satelitu teď dostupnější,“ vysvětluje ředitel S.A.B. Aerospace Petr Kapoun.

Brněnská firma se tak podílí na projektu Small Spacecraft Mission Services (SSMS) rakety VEGA. Právě ten je pro Česko druhým největším od doby, kdy se stalo členem Evropské kosmické agentury ESA v roce 2008. Zároveň s ním má jako sedmá země přístup do vesmíru. „Firmy v rámci tohoto projektu mají obrovskou příležitost předvést, že dokážou táhnout za jeden provaz, vzájemně se od sebe učit a spolupracovat tak, aby celkový výsledek byl více než jen prostým součtem částí. Ministerstvo dopravy průběh tohoto projektu pozorně sleduje,” uvádí ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Václav Kobera.

S.A.B. Aerospace sídlí čtyři roky v Jihomoravském inovačním centru (JIC). S narůstajícími náročnějšími zakázkami musela najít větší prostory pro montáže. Novou halu společnost vybudovala v Technologickém parku Brno v blízkosti svých kanceláří a dalších firem, se kterými dlouhodobě spolupracuje. Prostory chce také nabídnout k využívání i univerzitám. „Tohle je ukázkový příklad toho, jak se daří na jižní Moravě propojovat firmy, výzkumná centra nebo vysoké školy. Doplňují se a sdílí zkušenosti. Daří se to nejenom tematicky, ale i fyzicky, svou polohou,“ dodává ředitel JIC Petr Chládek.

Právě JIC v kooperaci s agenturou CzechInvest nabízí začínajícím firmám zabývajícím se vesmírnými technologiemi podporu brněnské pobočky kosmického inkubátoru ESA BIC. V budoucnu by i tyto startupy mohly se společnosti S.A.B. Aerospace v nových laboratořích spolupracovat.

Zdroj: TZ JIC

O čem je High-tech dílna FutLab?
Jsme technologická dílna pro kutily, kreativce, studenty a firmy, které se realizují v moderních technologiích, v angličtině makerspace.
Na rozdíl od běžných dílen, my jsme spíše technologická a čistá dílna. To znamená, že u nás zatím nenajdete soustruhy, pily a frézy. Za to zde najdete 3D tiskárny, lasery, plotter a termolis nebo elektro či šicí dílnu. Máme zde i možnost barvení a ponky na broušení či lepení různých dílů, ale do budoucna chceme mít i možnost oddělené špinavé dílny.
Momentálně fungujeme v pilotním provozu a jsme otevření asi měsíc.

Jakým způsobem FutLab funguje?
Jsme otevřeni většinu týdne a pro členy nabízíme zatím 3 varianty členství. Pro několik freelancerů nabízíme možnost coworkingu i dílny a vlastního stolu, použití ledničky a kávovaru. Aktuální novinky dáváme na naší Facebook stránku.
Pořádáme také různá školení a workshopy ohledně práce na našich strojích a vyrábění konkrétních zajímavých projektů (např. drony, roboty nebo IoT). Momentálně např. nabízíme školení 3D tisku a základy šití, ale časem chceme přidat i školení laseru, CNC a dalších strojů.
Nejsme jen komunitní dílna, ale nabízíme i služby jako 3D tisk na zakázku, šití nebo tzv postprocessing (následná úprava 3D objektů jako broušení, lepení, barvení).
Cílem je stát se prostorem pro moderní kutily/designéry a zároveň vzdělávacím střediskem v oblasti moderních technologií použitelných pro kreativní tvoření. Chceme také poskytnout místo a zázemí pro vznikající technologické startupy a freelancery v moderních technologiích.

Kdo všechno patří do týmu FutLab?
Momentálně tým tvořím já jako zakladatel a koordinátor, moje partnerka jako vedoucí šicí dílny a zároveň backoffice celého projektu a poté několik kolegů, kteří nám pomáhají v různých oblastech tak, aby dílna řádně fungovala.
Zároveň se už ozývají první lidé a členové, kteří se chtějí aktivně zapojit (ať už finančně, prací nebo jen předáním zkušeností) a my jim nabízíme možnost stát se členem realizačního týmu dílny, nebo jen členem dílny. Momentálně také hledáme školitele pro jednotlivé stroje a kohokoliv, kdo má dobré nápady a technické znalosti.

Co bylo na přípravě FutLab obtížné?
Nejobtížnější bylo sehnat vhodný prostor a poté být velmi trpěliví, protože jsme velmi dlouho jednali s původními majiteli o smlouvě. Nakonec jsme se na pronájmu nedohodli a museli jsme se stěhovat do jiných prostor, což nás výrazně zdrželo od otevření dílny.
High-tech dílny u nás zatím nemají moc vybudovanou podporu a zázemí od různých firem a institucí, proto je někdy složité jim vysvětlit přínos těchto makerspace prostorů, přitom v zahraničí to často bývají místa, kde vznikají nové firmy, vynálezy, nebo zajímavá umělecká díla ve spojení s moderní technologií.
Navíc když stát selhává v modernizaci školství a dalších institucí, pak je ideální příležitostí, aby tento prostor vyplnily právě různé makerspace, hackerspace a podobné kreativní místa, kde se mohou lidé vzdělávat a zároveň něco tvořit. Neříkám, že je to obtížné, ale bude to nějakou dobu trvat, než se stanou běžnou součástí nějaké aktivní a kreativní společnosti v 21. století.

Co byste doporučil ostatním, kteří plánují realizovat svůj nápad?
Aby si dobře svůj nápad promysleli a zjistili si pořádně, zda skutečně objevili díru na trhu, nebo vědí, jak nabízet něco lepšího a jiného než ostatní. Je to sice trochu známá fráze, ale na tom vykrvácí většina začínajících firem. Myslí si, že mají geniální nápad, ale ani si neudělají průzkum trhu a poté se diví, že o jejich nápad nikdo nemá zájem.
Když už vědí, že o jejich nápad bude zájem, pak bych jim doporučil následující:
• Dobře plánovat a mít vždy jasnou kontrolu ohledně financí.
• Stát si za svým nápadem a vydržet, i když vás ostatní odrazují.
• Nebát se dělat chyby a poučit se z nich.
• Obklopit se dobrými lidmi, kteří mají pro firmu přínos a nedělat vše sám.
• Věnovat se tomu, co vás baví a ostatní delegovat spolehlivým lidem či firmám.
• Nebát se být vizionář a jít proti proudu.
• Dělat podnikání za cílem zlepšení Česka a ne jen kvůli vidině krátkodobého zisku.

Na čem ve FutLab aktuálně pracujete?
Momentálně ladíme celý proces chodu dílny, nabíráme první členy a hledáme nové lidi, kteří se aktivně zapojí do našeho realizačního a školícího týmu.
Důležitou fází příprav je i navázání různých kontaktů na firmy či jednotlivce, kteří se s námi chtějí spojit a společně pracovat na nějakém projektu, či se jen vzájemně podpořit. Aktuálně také jednáme s vysokými školami na možné spolupráci.
Zároveň se připravujeme na největší festival pro moderní kutily Makerfaire, kde budeme vystavovat naše výrobky a prezentovat dílnu.
Aktuálně čekáme na dodání laseru, dále se snažíme získat podporu pro výběr nového CNC na Hithit a v neposlední řadě chystáme jednu novinku, která velmi obohatí naši dílnu, můžu jen prozradit, že to souvisí s kovem a keramikou.

O čem váš projekt je?
V SENS chceme udělat z hmyzu běžnou součást stravy. Vidíme hmyz jako nejjednodušší cestu jak výrazně zlepšit kvalitu a udržitelnost naší stravy. Věděli jsme, že existují podobné firmy v USA a nějak fungují. Produkty jsme si ale vytvořili vlastní. Chtěli jsme přijít s něčím úplně unikátním. Naše proteinové tyčinky takové jsou.
V Thajsku navíc finišujeme dobudování vlastní cvrččí farmy. Náš cíl je dostat cvrččí mouku na cenu kuřecího masa.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Na začátku jsme byli jen dva zakladatelé. Oba jsme pocházeli z úplně jiného byznys odvětví než jsou potraviny. Jako podmínku pro start jsme si dali, že do svého týmu najdeme zkušeného kuchaře. To se nám nakonec povedlo. Recepty jsme vyvíjeli s kuchařem Petrem Ocknechtem, který se už 15 let věnuje vaření z hmyzu.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
V roce 2013 Organizace spojených národů zvěřejnila knihu Jedlý hmyz. Ta shrnovala všechny výzkumy jezení hmyzu. V knize si kladli stejnou otázku, kterou se my snažíme dnes vyřešit. Proč tady nikdo nejí hmyz? Zjistili jsme, že v Evropě neexistuje společnost, která by vhodným způsobem dokázala vysvětlit výhody jezení hmyzu. Spatřili jsme v tom příležitost, směr, který nám dával smysl.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Na projektu jsme začali pracovat v létě roku 2015. Hned jsme narazili na problémy. Po návštěvě Ministerstva zemědělství jsme zjistili, že česká legislativa není na produkty s hmyzem vůbec připravena. Nás to ale nezastavilo. Založili jsme si proto firmu ve Velké Británii a zvládli jsme začít prodávat.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Začínajícím podnikatelům bych poradil, ať se připraví na 14 hodinové pracovní dny a odloží si dovolenou za 2 roky. Aspoň takhle to máme my.

Na čem pracujete teď?
Aktuálně pracujeme na rozšíření naší distribuční sítě. Doposud jsme prodávali hlavně přes internet. Brzy nás tedy budete moci vidět na více místech.

Děkujeme za odpovědi a přejeme, ať se dále daří prodej rozvíjet.

O čem váš projekt je?
Ecocapsule je designový soběstačný smart-home, vybavený solárními panely a větrnou turbínou. Je schopný sbírat dešťovou vodu, jakož i filtrovat vodu z přírodních zdrojů, což ho činí nezávislým na inženýrských sítích. Lidem tak umožňuje žít mimo civilizace téměř kdekoliv na světě. ECOCAPSULE je víceúčelové zařízení. Dá se použít jako dům, karavan, houseboat, hotel, či výzkumná stanice.

Kdo všechno patří do vašeho týmu?
Na začátku tvořili tým Tomáš Žáček, jeho partnerka Soňa Pohlová a Tomášův bratr Igor Žáček. Všichni tři jsou architekti. Po letech do týmu přibyl designér Matej Pospíšil, později se tým rozrostl do své současné podoby, tvoří ho deset lidí.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Naše architektonické studio se v roce 2009 zúčastnilo americké soutěže Andes Sprout Society Idea Competition, jejímž zadáním bylo vytvořit nezávislou, energeticky soběstačnou obytnou jednotku pro umělce. Přihlášený projekt s obytnou plochou 25 m² byl asi čtyřikrát větší než je nynější Ecocapsula. Už tehdy vznikl základní tvar budovy, jakési vajíčko. Nechyběly ani větrná turbína, fotovoltaické články či systém čištění vody. Soutěž jsme sice nevyhráli, ale náš koncept zařadil portál Inhabitat.com mezi nejlepší projekty toho roku.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Těžko říct, co bylo nejtěžší. V různých fázích projekt představoval různé výzvy. Určitě nebylo jednoduché zorientovat se v možnostech a způsobech výběru investorů, protože v tom směru jsme neměli žádné předešlé zkušenosti. Ale zvládli jsme to.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtěj realizovat svůj nápad?
Hodně trpělivosti a vytrvalých lidí v týmu, kteří zvládnou i těžká období. A ať se spoléhají na vlastní úsudek.

Na čem pracujete teď?
Momentálně pracujeme na rozjetí mezinárodní distribuční sítě a připravujeme různé zajímavé doplňky k Ecocapsule.

Děkujeme za odpovědi a přejeme, ať je váš smart-home úspěšný.

Co je to Flo-Bro One je a v čem je jedinečný?
Flo-Bro One je jméno, které jsme vybrali pro náš filtr na vodu pro cestovatele. Když jsme loni s Robinem jeli na cestu do Asie, věděl jsem, že chci s sebou cestovní filtr na vodu. Jelikož jsem byl z branže, vyrobil jsem si jeden podle svého návrhu. Na ostatních filtrech dostupných v obchodech mi vadilo, že jsou buď rozměrné nebo nepohodlné na použití a nezadrží dostatek nežádoucích organismů z vody.
Filtr se během cesty velmi osvědčil, přefiltrovali jsme s ním 1000 litrů vody a za zaujali mnoho spolucestovatelů, a tak nás napadlo, co ho trošku doladit stran vzhledu a zkusit s ním prorazit na trh. Flo-Bro One se sestává z ultrafiltrační membrány, tedy filtru, který dokáže z vody odstranit bakterie a viry, ale ponechá minerály. Ke všemu stačí tlak ve vodovodním potrubí. Navíc se Flo-Bro One vejde do kapsy a tak je ideální na cesty, právě do exotických zemí Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky. Díky filtraci se tak nemusíte bát pít kohoutkovou vodu, což ušetří vaši kapsu, ale také životní prostředí, které je nadmíru zatěžováno jednorázovými plastovými lahvemi. Hodí se taky určitě do Česka, například chatařům, co jinak vodu ze studně převařují.

Kdo všechno patří do vašeho týmu?
Na Flo-Bro spolupracujeme na plný úvazek já s Robinem Rijnbeekem z Holandska. Je to pro nás zajímavá zkušenost. Vyvinout produkt, najít vhodné partnery pro výrobu a hlavně zákazníky. Rádi bychom obohatili náš tým klidně o další entuziasty udržitelného rozvoje, co se zajímají o vodu a mají jakékoliv vhodné zkušenosti. Spolupracujeme také s investorem, který se dozvěděl o naší myšlence po tom, co jsme vyhráli soutěž Univerzity Palackého, Podnikavá Hlava. Jsme rádi, že naše myšlenka zaujme někoho natolik, že je ochoten do ní investovat vlastní finanční prostředky, a to i přes existující riziko jejich ztráty. Bez této podpory by se vývoj dělal o dost hůře.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Bylo to technické řešení vlastního problému, prostě člověk si vyrobí něco na míru. Potom se na to podívá druhý a řekne, že se mu to řešení docela líbí a jestli bych mu mohl taky jeden vyrobit. Pak se zeptá třetí a pak se zrodí business nápad. Od nápadu k produktu je však cesta ještě hodné dlouhá.

Co bylo při rozjíždění Flo-Bro nejtěžší?
Flo-Bro se stále ještě rozjíždí a ještě určitě potrvá, než bude na plné rychlosti. Nejtěžší je postupovat dále a nezapomenout ani na jednu stránku věci. Je třeba vylepšovat a dolaďovat produkt, kontaktovat dodavatele, tvořit videa a grafiky, vzdělávat se v marketingu a hledat zákazníky. To někdy zabere dost času a zbyde tak málo volna, ale určitě to za to stojí.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Prostě jít krok za krokem směrem k jeho řešení. Nápad je krásná věc a můžete jich mít třeba deset denně. Realizace je ale vždycky o něco náročnější než si člověk myslí. Ať už naráží ne finanční nebo technologické překážky, nebo pouhou neinformovanost. Někdy je nejnáročnější nechat si poradit někým jiným.

Na čem pracujete teď?
Flo-Bro One je zatím jediná věc. Momentálně nás nejvíce zaměstnává Kickstarter kampaň, na které jsme zatím vybrali 76% z cílové částky 20 000 USD. Dnešní trh je tak přesycen výrobky a novými nápady, že zaujmout zákazníka je docela fuška. Rádi bychom vás a vaše čtenáře taky pozvali na návštěvu naší stránky a rádi odpovíme na případné otázky.

Děkujeme za odpovědi a přejeme, ať vaše kampaň na Kickstarteru uspěje.

Nový ročník Social Impact Award přináší řadu novinek. Poprvé se do něj mohou hlásit mladí lidé ve věku od 14 do 30 let, kteří chtějí realizovat svůj podnikatelský nápad s pozitivním společenským dopadem. Program má také nového patrona. Stal se jím Radek Musil, ředitel crowdfundingové platformy Fundlift, který v rozvoji podnikatelského ducha mladých lidí vidí velký potenciál. „Pro mladé lidi dnes již často není cílem získat zaměstnání v korporaci, ale je to založení vlastního start-upu. Úspěšně rozjet podnikání, ale není snadné a je to o to těžší v momentě, kdy váš projekt má být i společensky prospěšný. Neměla by platit představa, že společensky odpovědné projekty jsou ekonomicky nesoběstačné a „společenská odpovědnost“ je pouze marketingová strategie. Věřím v to, že se společenská odpovědnost bude stávat součástí DNA více a více projektů a Social Impact Award je zde, aby jim s tím pomohl.“

Cílem mezinárodního akceleračního programu Social Impact Award je vytvořit prostor všem mladým lidem, kteří mají nápad, jak udržitelně, inovativně a kreativně řešit společenské a environmentální problémy kolem sebe. „Společensky prospěšné podnikání se stává nedílnou součástí našeho podnikatelského prostředí, je to trend, který k nám přichází ze západní Evropy, a i díky Social Impact Award dokážeme tento trend rozvíjet tady u nás. Je skvělé, že jsme u toho už sedmým rokem,” říká Ondřej Zapletal, ředitel Nadace České spořitelny, generálního partnera projektu.

Social Impact Award, největší mezinárodní akcelerační program pro mladé, trvá 7 měsíců a zahajuje jej roadshow vzdělávacích workshopů napříč Českou republikou. Ta startuje na začátku března, trvá až do konce a dubna. Účastníci si během jednotlivých setkání mohou vyzkoušet metody Idea Generation a Impact Canvasu. Zároveň mohou získat cenné rady pro vyplňování přihlášky a následnou prezentaci projektu před porotou. Součástí letošní vzdělávací roadshow budou také dva mezinárodní workshopy, vedené zahraničními lektory.

Přihlášky jsou otevřené od 1. března do 30. dubna 2018. Odborná porota z nich posléze vybere 10 nejlepších projektů. Desítka finalistů pak v červnu nastoupí do akceleračního programu, ve kterém na finalisty čekají tři měsíce intenzivní práce na rozjezdu projektu.

Po dobu letního akceleračního programu se týmům věnují mentoři ze společnosti PwC ČR. V minulém roce se zapojilo 20 mentorů z oddělení poradenství a auditu, 4 právníci a 2 daňoví poradci. „Ve spolupráci se Social Impact Award spatřujeme velký potenciál. Propojujeme naše odborníky s mladými lidmi, kteří chtějí svůj společensky odpovědný podnikatelský nápad posunout k fungujícímu podnikání. Své obzory si tak rozšiřují nejen zakladatelé start-upů, ale i naši zaměstnanci,” říká Miroslav Pavlas, manažer z oddělení poradenství PwC ČR, mentor projektu Centrum Terapie Autismu z minulého ročníku.

V říjnu tohoto roku proběhne vyhlášení nejlepších týmů. Tři nejlepší získají hlavní výhru ve formě finanční odměny ve výši 1500 EUR od Nadace České spořitelny, poukázky od Copy General na tiskové služby a zároveň budou reprezentanty na Social Impact Award Global v gruzinské Tbilisi. Nově bude vyhlášena také Cena patrona programu, díky které vybraný projekt získá mediální podporu od společnosti Fundlift a Roklen24.cz. Stejně jako v předchozích ročnících, i letos bude září ve znamení hlasování veřejnosti o nejoblíbenější projekt, který se také zúčastní setkání Social Impact Award Global.

Zdroj: SIA

O čem váš projekt je?
Library of Things je místo v Praze (zatím jen v Praze), odkud půjčujeme lidem věci, které potřebují například jednou ročně. Tyto věci jsou z různých oblastí: cestování, volný čas, nářadí, hudební nástroje a další. Půjčením těchto věcí lidem vytrháváme trn z paty nebo jim zprostředkováváme zážitky. Příkladem může být vrtačka v momentě, kdy potřebuji uchytit polici na zdi, nebo například slack-line či jednokolka pro netradiční odpoledne, kufr do letadla při prvním letu nebo deskové hry na hezký večer s přáteli.
Mimo půjčování předmětů se zaměřujeme na komunitní projekty, které v našem prostoru LOT probíhají. Může se jednat o přednášky, výstavy, workshop a jiné akce – vlastně cokoliv, co zapadá do kategorie komunitních projektů, do it yourself a inspirativních akcí. Takto jsme již vyráběli např. barefoot sandály nebo jsme malovali dávnou tureckou metodou mramorování.
Naší vizí je společnost, ve které je sdílení věcí i zkušeností součást každodenního života, lidé zbytečně nehromadí věci, když je nevyužívají často, jsou aktivní a rádi objevují to, co neznají.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Je nás 6, i když s jedním obměněným členem. Na začátku jsme se všichni znali alespoň s někým. Všechny nás spojuje chtíč tvořit, propojovat lidi se stejnými zájmy a ekologické smýšlení. Všichni jsme také nadšenci do projektů, které nám dávají smysl. To se pak projevuje i v našich placených pracích. Library totiž tvoříme “po večerech” a z čistého nadšení.
Je na místě také vyzdvihnout velkou řadu lidí, kteří pro nás něco udělali, převezli nám věci a nábytek, propagovali nás, darovali nám nějaký předmět, pomohli nám s programem, odborně a dalšími způsoby. Za tuto nezištnou pomoc jsme opravdu vděční.
V současné době k sobě hledáme dalšího člověka, který by nám pomohl (nejen) s propagací.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Nápad přišel ze zahraničí. V lednu tohoto roku jsem viděl video jedné již fungující knihovny v Británii. Takových projektů je po světě už poměrně dost, ale samozřejmě ne dostatek. Některé jsou knihovny věcí jako my, jiné se specializují na nářadí.
Projekt by se nezrodil, kdyby video nepřilákalo mé kamarády, kteří následně z většiny formovali náš tým. Byla to taková prima náhoda, že se dostalo právě k nim. Když jsme se poprvé sešli, všichni jsme byli na stejné vlně a po hlavě jsme se pustili do tvorby naší knihovny. Tedy, nic víc než jedno video, Facebook a několik zpráv v tom nebylo.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Nejtěžší bylo skloubit všechny aktivity, které jsou potřeba při zahájení a provozování projektu/organizace. Naučit se všechno to, co jsme nikdy nedělali třeba sehnat peníze, vymyslet univerzální smlouvu, založit organizaci, postavit web, zařídit mediální kampaň, najít prostor, sestavit vlastnoručně 17 polic, udržet si dlouhodobě motivaci. Těch oblastí je hodně a všechny jsou důležité. Mohli bychom mít skvělý projekt, ale bez webu by moc nefungoval. Bez organizace a smluv bychom čelili zbytečnému riziku a neprovozovali bychom naši Library legálně. Bez propagace bychom zase nezacílili naše zákazníky.
Proto, že je ta agenda tak různorodá a často náročná, je super, když na projekt nejste sami. Já jsem hrozně rád za celý náš tým, protože každý přidal do projektu svůj podíl a díky tomu jsme hodně soběstační a posouváme se.
Po odborné stránce a ohledně motivace nám pomohlo nadšení lidí okolo nás a také vstup do akceleračního programu Social Impact Award od Impact HUBu či program SmartUp Nadace O2.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
My jsme se na začátku se zmíněnou britskou a dalšími knihovnami spojili, abychom zjistili, co bylo nejtěžší, čemu se při budování tohoto typu projektu vyhnout apod.
Všechny knihovny nám odpověděly, se zástupcem lublaňské knihovny jsme se dokonce osobně sešli. Tato osobní schůzka i emailová komunikace nám výrazně pomohly. Člověk bez zkušeností se může hnát za něčím nesmyslným. Výhodou konzultací se zkušenějšími lidmi může být ušetřená energie a možná i měsíce času. Ne vždy se dané rady využijí, ale určitě je k nezaplacení znát všechny názory a pohledy, zejména od zkušenějších lidí.
Obecně bych poradil „otevřít vrátka“ ostatním. Chápu, že nějaký start-up to může mít složitější kvůli kopírování nápadu, ale i tak jsem pro učit se z dřívějších chyb ostatních, než ze svých. Nemusí jít vždy o chyby, tímto způsobem člověk získá také dobrou a rychlou zpětnou vazbu. Mne například konzultace se členy rodiny přinesla, že musím uzpůsobovat prezentaci našeho projektu dle posluchače a neříkat „Library of Things“, když mluvím se svojí babičkou.
Další výhodou může být získání někoho důležitého pro váš projekt. I to se nám a určitě spoustě dalších projektů stalo.

Na čem pracujete teď?
Kromě standardního provozu v současné době pracujeme na tom, aby byly nastavené některé automatické a zrychlující procesy. Chceme, aby člověk u nás strávil, kolik času chce příjemným povídáním, ne čekáním na administraci výpůjčky. V tomto ohledu jsme se už naštěstí výrazně posunuli. Dále pracujeme na vylepšení interiéru, aby se nám do našeho prostoru vešlo co nejvíce věcí. Také stavíme dlouhodobý výhled našich akcí, aby se lidé na ně mohli těšit a měli možnost si na ně vyhradit čas adekvátně dopředu. Až tyto fáze dokončíme, začneme zvažovat, jestli už jsme připravení na to, abychom začali rozšiřovat naši knihovnu i do dalších měst v ČR.

Děkujeme za odpovědi a přejeme ať najdou vaše předměty stále více uživatelů.

Foto: Archiv LOT