Futuristicky vypadající trychtýř plný řas je ve skutečnosti zařízení zvané fotobioreaktor. Řasy v trubicích podobně jako rostliny spotřebovávají díky fotosyntéze oxid uhličitý a produkují kyslík. Fotobioreaktor sám o sobě není žádnou novinkou, díky nápadu výzkumníka Stanislava Věcheta ale získal zcela nový tvar a tím i reálnou možnost pomoci se zachytáváním oxidu uhličitého z atmosféry.

„Problémem fotobioreaktorů je paradoxně slunce. U stávajících zařízení nelze naplno využít jejich potenciál: buď mají velký objem a malou plochu, kam dopadá světlo, nebo jde o spirály s velkou plochou, které si navzájem stíní. Obojí není ideální a to jsem chtěl změnit,“ vysvětluje Věchet, který na strojní fakultě působí na Ústavu mechanika těles, mechatroniky a biomechaniky.

S návrhem optimálního tvaru pomohla umělá inteligence. „Využil jsem takzvaného generativního designu. Umělé inteligenci nastavíme okrajové podmínky, například jak svítí slunce v dané zeměpisné šířce, a necháme ji vygenerovat ideální tvar. V našem případě se jako optimální ukázal trychtýř, jehož tvar se bude měnit podle toho, kde ve světě by se zařízení instalovalo. Příroda se vlastně neustále opakuje, i květiny se jako trychtýře otevírají směrem ke slunci. Pro maximální využití světla je to ten nejlepší tvar,“ říká Věchet.

Většina součástek Simbiosu je vyrobena 3D tiskem, Věchetova vize je proto taková, že by se zařízení pomocí umělé inteligence navrhovalo na míru konkrétnímu místu a účelu a vyrábělo by se přímo v daném místě, čímž se ušetří emise z dopravy. Výroba navíc probíhá z recyklovatelných dílů. „Je to elegantní způsob, jak se vypořádat s odstraňováním oxidu uhličitého z atmosféry. Jde o malé řešení, které lze snadno opakovaně budovat kdekoli na světě. To je i naše motto: nepotřebujeme jedno velké řešení, potřebujeme hodně malých,“ věří Věchet.

Soutěž nápadů pro budoucnost

Svůj vynález Věchet před rokem přihlásil do soutěže XPRIZE Carbon Removal. Loni na Den Země vyhlásili zakladatel soutěže XPRIZE Peter H. Diamandis a podnikatel Elon Musk největší pobídku v historii: celkem 100 milionů dolarů rozdělí na vývoj technologií pro odstraňování oxidu uhličitého ve velkém měřítku. „Chceme, aby týmy vytvořily funkční systémy, které mohou mít měřitelný dopad v řádu gigatun CO₂. Ať to stojí cokoliv. Čas běží,“ stojí v prohlášení Elona Muska na webu soutěže.

Nyní, o rok později, rozdali prvních 15 milionů dolarů jako takzvané „Milestone Awards“. O peníze se ucházel i Simbios, který se z více než tisícovky přihlášených probojoval jako jediný z Česka mezi 287 nejlepších. „Proces předkládání návrhů byl extrémně náročný. Všechny technologie hodnotil mezinárodní panel složený ze sedmi desítek odborníků z celého světa. Proto považuji za úspěch i to, že jsme se dostali mezi 287 týmů, které měly šanci bojovat o milionovou prémii, ačkoliv jsme ji nakonec nezískali,“ hodnotí účast v soutěži Věchet.

V laboratořích VUT už funguje první prototyp Simbiosu. Prototyp měří zhruba metr a půl a zvládne zachytit kolem 40 kilogramů oxidu uhličitého ročně. Předpoklad je, že zařízení bude možné škálovat – tedy zvětšovat a tím úměrně zvyšovat jeho výkon. „Fyzika je na naší straně: když jen trochu zvětšíme výšku, plocha trubic se zvětší mnohonásobně. Zhruba tří až čtyřmetrové zařízení by už mohlo zachytit tolik CO₂, kolik za rok vydýchá čtyřčlenná rodina,“ popisuje Věchet.

I když jeho cílem bylo vytvořit co nejlépe fungující zařízení, Věchet nezastírá, že ho těší i vizuální podoba technologie. „Představuji si, že by lidé mohli mít svůj malý trychtýř na zahradě a velké by byly v parcích. Můžete si pod něj sednout, poslouchat bublající vodu a užívat si tu krásně zelenou barvu, když slunce svítí skrze trubice s řasami. Bylo by to příjemné místo k odpočinku,“ uzavírá Věchet.

Více o projektu na www.simbios.cz

Více o soutěži na www.xprize.org/prizes/elonmusk

Společně s tehdejší přítelkyní (dnes ženou) a kamarádem přišli na konci roku 2020 s prvními koncepty skladných inline bruslí, které se vejdou do běžného batohu spolu s ostatními věcmi, jednoduše se nasadí na jakoukoliv botu a umožní začít jízdu během pár vteřin.

Tento nápad následně zaujal zástupce města Brna a Jihomoravského inovačního centra, kteří nápad podpořili grantem v programu Prototypuj a ověřuj. Trojice tvůrců se tak mohla pustit do dalšího vývoje a za rok na to představit svůj nápad širší veřejnosti v rámci crowdfundingové kampaně na platformě HitHit. Na ní se autorům projektu několik dní před jejím koncem kampaně podařilo vybrat přes 300 tisíc korun, což znamená, že již nyní získali dostatek prostředků, aby mohli ve vývoji pokračovat a zahájit sériovou výrobu.

S tím jim teď navíc pomůže i podpora od českého výrobce 3D tiskáren Prusa Research. Ten se totiž tento projekt rozhodl podpořit skrze svoji prototypovací dílnu PrusaLab v rámci druhého ročníku svého hardware akcelerátoru. “Kromě finanční podpory ve výši 300 000 Kč to znamená přístup ke špičkovému vybavení a především obrovskému know-how, které v Prusa Research mají”, vysvětluje Kučera.

Princip, jak skládací brusle fungují, je poměrně jednoduchý. “Největší výzva pro zmenšení rozměru klasických inline bruslí je zachování dostatečné podpory kotníku při jízdě, tedy nahrazení pevného skeletu klasické kolečkové brusle”, přibližuje další ze zakladatelů, Filip Obritzhauser. Last Miles proto využívají speciální návlek, který se před jízdou nafoukne vzduchem a nohu v botě pevně zafixuje. “Podobné řešení využívají například záchranáři, kteří pomocí nafukovacích dlah fixují končetiny zraněných při jejich převozu. Velkou výhodou tohoto způsobu je, že ve složeném tvaru návlek nezabírá téměř žádné místo a zůstává v podstatě pouze rám s kolečky”, vysvětluje Obritzhauser.

Jaké má trojice  plány do budoucna? “Po skončení crowdfundingové kampaně budeme v rámci akceleračního programu PrusaLab pracovat na dokončení sériové výroby, abychom mohli do 6 měsíců odeslat Last Miles podporovatelům z HitHitu. Následně bychom se rádi zaměřili na představení produktu v zahraničí, kde vidíme pro Last Miles obrovský potenciál.”, přibližuje plány na nadcházející půlrok Kučera.

Jak jste přišli k nápadu na vytvoření deskové hry?
Deskové hry jsou od dětství naší vášní. V minulosti jsme pracovali na několika titulech, nicméně až s Kuttenbergem vidíme, že to je „ono“. Velmi nám pomáhá, že jsme v zaměstnání získali zkušenosti jak s designem, tak s projektovým řízením a marketingem. A v neposlední řadě nás dlouhodobě podporují naše rodiny, známí a celá řada dalších lidí.
Věříme, že vydáme skvělou hru, která přinese hráčům hodiny zábavy a nezapomenutelné okamžiky.

Jak dlouho Vám trvalo vymyslet a vytvořit deskovou hru?
Nápad na hru Kuttenberg jsem nosil v hlavě několik let, ale opravdu intenzivně na hře pracujeme rok a půl. V této chvíli finišujeme devátou verzi hry, ale očekáváme, že drobné úpravy na hře budou probíhat až do okamžiku,
než odešleme data do tiskárny.
Rok a půl se může zdát dlouho, ale našim cílem je vytvořit kvalitní strategickou hru, ke které se hráči budou chtít vracet a pokaždé budou objevovat nové možnosti a cesty k vítězství. Příprava se tudíž neobejde bez desítek testů a následných úprav. Samozřejmě ne vše, co připadá skvělé nám, se musí zamlouvat hráčům.
Takže hledáme rovnováhu mezi naší představou a očekáváním hráčské komunity.

Vymysleli jste středověkou hru Kuttenberg, o čem je?
Budování středověké Kutné Hory a její rozvoj z malé hornické osady do druhého nejvýznamnějšího města České koruny. Ocitnete se v roli měšťana – podnikatele, jehož cílem je získat co nejvíce věhlasu na královském dvoře.
Váš věhlas roste s tím, jak se podílíte na rozvoji města. Kuttenberg je ekonomická strategie, ale rozhodně neplatí, že jedinou cestou k vítězství je získat co nejvíce peněz. Hráči musí balancovat příjmy a výdaje, svou reputaci, příliv osadníků do města, vztahy mezi sebou.
Nastavili jsme hru velmi dynamicky, takže v průběhu hry děláte zásadní rozhodnutí. Mám hrát jako dobrý občan, nebo se pustit do spekulací? Šetřit a investovat, nebo si půjčit peníze? Specializovat se, či naopak obsáhnout co nejvíce? Spolupracovat s ostatními, nebo hledět jen na svůj prospěch? Každé rozhodnutí má vliv na váš úspěch a vytváří jedinečný zážitek.

Proč jste vymysleli zrovna historickou hru věnovanou středověku, když zájem o dějiny mezi populací klesá?
Zajímavé je, že řada velmi úspěšných herních titulů v posledních letech jsou strategické hry, které se odehrávají v minulosti. Hra je vlastně příběh a já jako designér vám jej přináším. Dobrý příběh je takový, který vás vtáhne do děje. Příběh, z něhož na vás dýchne atmosféra doby. A samozřejmě musí být uvěřitelný. Abych naplnil tato očekávání, strávil jsem desítky hodin četbou dostupné literatury, naslouchal jsem odborníkům, studoval dobové ilustrace. To vše mi pomohlo k vytvoření příběhu, jenž jsem ztvárnil hrou, a věříme, že oslovíme široké publikum.

V současnosti jsou oblíbené online hry, proč myslíte, že se lidé pořád rádi vrací k deskovým?
Není nic lepšího, než se sejít s rodinou nebo kamarády a dělat něco společně. Proč stále více lidí propadá kouzlu deskových her? Je to způsob, jak se přenést do minulosti, na vzdálené planety nebo na dno oceánu. Být spolu, bavit se a soutěžit. Deskové hry jsou s námi tisíce let a za tu dobu se nic na jejich oblibě nezměnilo.
Potřeba být spolu a hrát si je stejně stará jako lidská civilizace. Společné hraní nás dělá lidmi.

Kde si lidé mohou koupit Vaši hru, je k dostání v kamenných obchodech?
Náš původní plán byl vydat hru v tomto roce. Bohužel vinou pandemie došlo k rušení veletrhů a herních akcí, kde jsme chtěli hru prezentovat a propagovat. Několikaměsíční zavření hráčských klubů našim plánům také moc nepomohlo.
Faktem je, že konkurence je obrovská a pokud pro svůj titul ještě před vydáním nevybudujete komunitu, velmi pravděpodobně neuspějete. Proto jsme změnili plán. Chceme hru zpřístupnit hráčům nejdříve online a připravit se na vydání až v průběhu příštího roku.
Pro vydání hry chceme využít Kickstarter, což je v této chvíli oblíbený kanál i pro velká nakladatelství. To, kdy se hra dostane na police v obchodech, bude záviset na úspěchu kampaně. Do maloobchodní distribuce prorazí jen zlomek her, proto musí Kuttenberg na Kickstarteru nejen uspět, ale být řádově lepší než další hry. Naším cílem je, aby byl Kuttenberg v obchodech dostupný před Vánoci 2021, a děláme vše pro to, abychom uspěli a připravili hráčům nezapomenutelný zážitek.

Foto: Ekaterina Bystroň

Představte nám prosím svůj projekt.

Produkt můžeme zařadit do kategorie speciálních funkčních žvýkaček / zdravotní pomůcky ve formě žvýkačky. Jde o žvýkačku, která díky svým fyzikálním vlastnostem (houževnatost, tvrdost, plasticita) umožňuje výrazně zatěžovat čelistní a žvýkací svaly, a tím je posilovat.

Estetický a zdravotní přínos posilování čelistních a žvýkacích svalů má mnoho pozitivních účinků na lidské zdraví. Ve své podstatě řeší civilizační problém, který souvisí s požíváním převážně měkkých potravin, které minimálně zatěžují čelistní a žvýkací svaly, což způsobuje u dětí špatný růst zubů, viklání, špatný vývoj vnitřní části čelisti.

Hlavní pozornost však bude přitahovat estetický přínos této žvýkačky. Pravidelným používáním této žvýkačky získá uživatel ostřejší obličejové rysy ve spodní části čelisti, což je dle současného trendu krásy velice žádané u mužů i žen.

Dalším získaným vizuálním efektem používáním této žvýkačky je odstranění takzvané ,,druhé brady“, což také uvítá mnoho žen ve středním věku, ale jistě nejen žen. Sekundárním efektem u mnoha uživatelů je také odstranění problému se spánkovou apnoe.

Doplňkovým produktem můžeme nazvat silikonovou čelistní pomůcku vyrobenou ze silikonu (certifikovaného pro použití v dutině ústní). Tato bude vyráběna ve třech stupních tvrdosti (3 stupně odporu) a budou barevně rozlišené (bílá, šedá, černá).

Doplňkovým produktem proto, že rozhodnutí jej vyrobit vzniklo před několika měsíci a bylo logickým vyústěním mnoha faktů.

Jak jste na nápad přišli?

Na projektu pracujeme již dva roky. Nápad nebo idea tohoto projektu vznikala postupně. Jako výrobce speciálních žvýkaček nás v této době začalo oslovovat mnoho společností převážně z Anglie, Francie a USA včetně starup společností, které poptávaly vyvoj a výrobu této žvýkačky. Dnes tyto poptávky můžeme počítat na desítky. Klíčový moment však přišel v okamžiku, kdy nás oslovil nejznáměší průkopník této metody prof. John Mew a následně také přátelé Mike Mewa.

Jaké je to spolupracovat se světovou kapacitou jako je prof. John Mew?

Nelze říci, že bychom spolupracovali. John Mew nás oslovil jako výrobce žvýkaček. Pravděpodobně chtěl tomuto projektu přidat na vážnosti. Další komunikace byla skrze blízké přátelé Johna a Mika Mewa. Máme tedy možnost s nimi spokupracovat, jsou k tomu otevření. Pro nás je to tedy možnost, kterou můžeme a nemusíme využít.

Vidíte nějaký rozdíl v přístupu Američana oproti Evropana, případně Čecha?

Pokud hovoříme o přístupu k tomuto produktu, tak v ČR je toto nové téma. Dalo by se říci, že např. do Německa tento trend teprve přichází a bude pokračovat dále na východ jako je tomu a bylo u všech novinek. Toto nám alespoň ukazují data z vyhledávačů.

V jaké fázi se projekt nachází?

Projekt je nyní ve fázy start-up projektu. Máme na 95% dokončené prototypy obou produktů včetně obalů. Jsme před podáním patentové přihlášky a připravujeme koncept e-shopu a web stránek. V roce 2021 chceme zahájit prodej obou produktů.

Kdo všechno se na projektu podílí?

Projekt prozatím realizujeme pod záštitou naší společnosti (GP NOVUM).

Jaké jsou hlavní benefity vašich speciálních žvýkaček?

Největší hodnotu pro zákazníka bude možnost získat ostřejší obličejové rysy, což je dle současných trendů velice žádaná estetická změna. Stejně tak pomůže při odstranění tzv. druhé brady. Tohoto efektu může docílit každý. Ve srovnání např. s plastickou operací nebo jinou invazivní metodou si toto může dopřát i zákazník s menšími finančními příjmy. Používání této žvýkačky však bude mít další zdravotní benefitky, které mají vliv na pevnost zubů, náchylnost k vzniku zubního kazu. Další skupinou jsou Apnoici. Toto bude další obrovská cílová skupina, kde však budeme muset více vysvětlit proč tuto žvýkačku používat.

Komu je JAWINNER určený?

1. Mladí dospělí muži (ve věku 16-28 let), kteří chodí do fitness center, sledují YouTube a používají Instagram. Chtějí více

svalnaté čelisti. Tato skupina je poměrně malá, ale je bezprostředním trhem, který se bude šířit na sociálních médiích (Instagram).

2. To samé pro ženy, ale v menším rozsahu. Tato skupina by rostla více, kdyby si uvědomili, že žvýkání tvrdší žvýkačky jim může pomoci vyhnout se problémům s vizáží a chrápáním. Tato skupina je v tuto chvíli mnohem méně rozvinutá, ale používá sociální média, takže by se měla o produktu dozvědět. Tento trh bude růst snadno.

3. Matky a děti. V současné době je mnoho matek znepokojeno, že jejich děti mají křivé zuby. Tato skupina je potenciálně velká, ale v tuto chvíli je obrovský nedostatek znalostí a bude to vyžadovat mnoho práce.

4. Apnoici. Podle statistik trpí tímto zdravotním problémem 25 procent mužů a 15 procent žen. Chrápání se zhoršuje.

Co bylo na projektu zatím nejtěžší?

Dnes bych řekl, že každy krok byl o překonaní větší či menší překážky. Pokud bych však měl být konkrétní, tak to bezesporu byl vývoj samotné žvýkačky a hledání vhodných surovin pro výrobu.

Zúčastnili jste se soutěže JIHOCZECH, kde jste obsadili krásné 3. místo. Proč jste se rozhodli zúčastnit?

Důvodů bylo určitě více.Podobná soutěž pro nás byla první svého druhu. Jednalo se o test našich schopností, ale i samotného projektu. Tak nějak jsme citili, že to pro nás bude cenná zkušenost, která nás v jakémkoliv výsledku posune kupředu a tedy můžeme jen získat. Což se stalo..

Co vám soutěž přinesla?

Soutěž nám dala velkou chuť projekt jakýmkoliv způsobem posouvat do dalších fází a kždou jeho část vyladit k dokonalosti. Věříme však, že kompletní přínos této soutěže budeme moci hodnotit až s odstupem času.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Samozřejmě pokračovat v tomto projektu a vše zdokonalovat. Pokud tomtu také situace dovolí, tak se určitě účastnit dalších soutěží. Již víme jaké je být třetí, ale také nás zajíma jaké to je být první.

Co byste doporučili začínajícím podnikatelům?

Nejprve přemýšlejte, jak někomu pomoci vyřešit jeho problém a následně , jak na tom získat prospěch. Ne opačně.

Následně bych doporučil, aby každý kdo se chystá podnikat svůj projekt připravil, tak jako by chtěl s tímto projektem soutěžit a samozřejmě vyhrát.

V neposlední řadě si stanovil konečný ( ušlechtilý) cíl a tento rozdělit na kroky, které k tomuto cíli vedou a následně se radovat z každého úspěšně dokončeného kroku, protože cesta bude dlouhá.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů do budoucna.

Laboratoř Nadace Vodafone, loňský vítěz národního kola Central European Startup Awards v kategorii „Best Accelerator and Incubator Program“, opět otevírá své brány a nabízí podporu začínajícím či rozvíjejícím se startupům se sociálním přesahem. Oproti předchozím 3 letům, kdy program využíval podpory EU, bude letošní ročník uzpůsobený více na míru menšímu množství projektů.

Kritéria pro přijetí

Do Laboratoře se se svými projekty mohou hlásit jak existující startupy, tak například i neziskové organizace, sociální podniky, univerzitní týmy, či firmy.

Šanci na úspěch mají ty týmy, jejichž inovace využívá moderní informační a komunikační technologie pro řešení společenských problémů, včetně problémů lidí se zdravotním nebo jiným znevýhodněním. Jedná se například o vývoj a využití inovace při tvorbě nové mobilní aplikace, přenosu dat, 5G, IoT, umělé inteligence, rozšířené reality atp. Současně takový projekt jasně prokáže svou užitečnost pro danou cílovou skupinu, která čítá minimálně desítky tisíc potenciálních uživatelů. Projekty by měly mít ambici expandovat i do zahraničí.

Peníze i rady expertů

Přihlášku do programu je možné podat do 31. října 2020. Z došlých nápadů vybere odborná komise až 10 projektů, které v průběhu listopadu čeká dvoudenní bootcamp. Během něho budou mít týmy možnost konzultovat s odborníky své projektové záměry, udržitelnost projektu a na závěr jej představit porotě. „Cílem je prověřit užší okruh přihlášených inovací a posoudit především jejich životaschopnost a možnost realizace s ohledem na časové a finanční ohraničení celého programu,“ upřesňuje Jan Fencl, programový manažer Nadace Vodafone.

Z bootcampu pak do samotného programu postoupí maximálně 5 inovativních týmů, které budou od letošního prosince do dubna 2021 pracovat především individuálně s mentory, následně se v květnu představí před porotou a v červnu bude vyhlášen vítěz 8. ročníku Laboratoře Nadace Vodafone.

Všem přijatým projektům Laboratoř poskytne kromě individuální podpory, mentoringu a odborných konzultací také finanční podporu ve výši až 100 tis. Kč či příležitost expandovat do dalších 26 zemí, kde Nadace Vodafone působí.

Historie programu

První ročník proběhl v roce 2013 a v letech 2017 až 2020 byl program spolufinancovaný z Operačního programu Zaměstnanost Evropského sociálního fondu. Partnerem 8. ročníku je soutěž pro startupy Vodafone Nápad roku. „Díky Laboratoři se nám podařilo v Česku významně pomoci rozvinout celý ekosystém sociálních inovací, které pomocí technologií skutečně zlepšují každodenní životy lidí“ říká Richard Stonavský, předseda správní rady Nadace Vodafone. „S koncem podpory evropské dotace jsme proto věděli, že v programu chceme dál pokračovat a hledali jsme strategického partnera, který bude mít mnohaleté zkušenosti z českou startupovou scénou. Nápad roku byl proto pro nás logickým a nejvhodnějším partnerem,“ dodává Stonavský za vedení nadace.

Soutěž Vodafone Nápad roku pokračuje i nadále samostatně, kromě toho se ale bude podílet na realizaci akceleračního programu Laboratoř Nadace Vodafone, kde může pomoci širokou sítí mentorů či investorů a také zkušenostmi v rámci třináctiletého fungování soutěže.

„Soutěží Vodafone Nápad roku každoročně projde kolem dvou set zajímavých projektů a každý rok pozorujeme nárůst projektů se sociálním přesahem. Díky našemu napojení na Laboratoř tak nyní budeme těmto projektům schopni pomoci ještě ve větší míře a jsme proto moc rádi, že se můžeme na tomto programu podílet,“ říká Jana Hodboďová za Nápad roku.

V minulosti programem Laboratoř prošel třeba projekt Rekola, aplikace Včelka, mobilní telefon pro nevidomé Blindshell či třeba aplikace Záchranka. „Laboratoř pomohla náš projekt posunout zase o krůček dál a rozvinout ho. Pokud máte nápad, zkuste to taky, “ vzpomíná ředitel aplikace Záchranka Filip Maleňák na rok 2016, kdy se s projektem programu zúčastnil.

Výběr podpořených projektů najdete zde.

O Nadaci Vodafone

Nadace Vodafone byla založena v roce 2006 společností Vodafone Czech Republic, a. s. Je spolufinancována svým zřizovatelem a Skupinou Vodafone (Vodafone Group). Od doby svého založení Nadace Vodafone Česká republika rozdělila více než 195 milionů korun a podpořila na 500 projektů, čímž ovlivnila životy více než 1,5 milionu lidí, a dostala se na přední místa v hodnocení nadací. Patří mezi nejdůležitější podporovatele a investory v oboru technologických inovací, které mají pozitivní dopad na společnost.

Jste online projekt, který je však závislý na offline událostech (např. zápas v badmintonu). Jak Vás ovlivnila pandemie?

Pandemie nás naštěstí zastihla v době, kdy ze sezóny halových sportů zbývalo odehrát pouze poslední kolo. Tenisová sezóna byla ve stavu “náboru”. U tenisu se nakonec projevilo i to, že hráči se po týdnech strávených doma těšili na kurty. COVID-19 nám ale naboural kalendář akcí a významně snížil počet hráčů halových sportů, jejichž jarní sezóna nově končí až v létě.

Jak jste se s tím vyrovnali? Přehodnotili jste nějak firemní strategii?

Nezbývalo než čekat, jak se situace vyvine. Snažili jsme se brát celou situaci ohledně koronaviru pozitivně – měli jsme alespoň čas promýšlet další kroky do budoucna a pracovat na webu. S koncem nouzového stavu jsme představili nový design stránek i spoustu novinek pro naše hráče. Žádné výraznější protikrizové kroky jsme ale nepodnikli.

Na Vašich stránkách je vidět, že organizujete turnaje v e-sportu. Byl to Váš dlouhodobý cíl nebo to bylo vyvoláno pandemií?

Musím říct, že tohle byl jeden z bodů, ke kterému nám dopomohl podnikatelský inkubátor ICUKu. Na myšlenku nás přivedl náš mentor Filip Molčan. K nápadu jsme se vrátili začátkem roku 2020, tedy ještě před nouzovým stavem. V naší první sezóně se přihlásilo téměř 300 hráčů. Myslím, že v tomto odvětví nám pandemie spíše pomohla, protože lidi trávili většinu času doma. V druhé sezóně (již po vyhlášení nouzového stavu) už počet hráčů vyrostl na téměř 500!

A jak tento krok do e-sportu hodnotíte? Vidíte v tom příležitost?

Rozhodně je to část HuráLigy, kterou chceme co nejvíc rozvíjet – e-sport má obrovský potenciál. To je vidět na profesionálních soutěžích, kde už dnes hrají hráči o podobné prize money jako třeba účastníci Wimbledonu. Navíc se uvažuje o e-sportu jako olympijském sportu. My se jako u ostatních sportů soustředíme na amatéry – tam je potenciální účastník každý, kdo má konzoli a přístup na internet.

Dokázali byste nám říci, kolik teď Vaše firma investuje energie do organizace offline události vs. e-sportu?

HuráLigu rozvíjíme jako celek, i proto jsme nechali e-sport sekci pod hlavičkou HuráLigy a nevytvářeli jsme pro něj zvláštní stránku. Zatím tedy naše energie směřuje do všech sportů podobně. Pokud ale zájem o e-sportové ligy poroste tak jak doposud, máme už v hlavě připravený scénář, ve kterém bychom tuhle sekci posunuli o kus dál.

Vidíte pro sebe další příležitosti?

Příležitostí je spoustu, času bohužel málo. Podobně jako v ČR se více či méně sportuje po celém světě, takže bychom rádi expandovali i do dalších zemí, a to jak v klasických sportech, tak v e-sportu. Možností je ale celá řada i v ČR. Ve sportech, které organizujeme, jsme momentálně odhadem na 20% potenciálu, který tu je. Navíc vzhledem k tomu, že stránky si děláme sami, můžeme rychle reagovat třeba na přidávání dalších sportů nebo ligových měst.

Ondro a Břéťo, děkujeme za rozhovor a ať se Vám daří!

Zdroj: Inovační centrum Ústeckého kraje

O čem váš projekt je?
O podpoře a pomoci maminkám. Náš projekt se snaží pomocí mobilní aplikace najít maminkám stejně smýšlející maminky v okolí. Najít nejlepší kamarádky. Zároveň si díky zdi v aplikaci mohou poradit a pomoct.

Kdo všechno patří do vašeho týmu?
Náš tým tvoří čtyři zakladatelé a naše ambasadorky. Ty jsou pro nás nejdůležitější a věnují se maminkám napříč republikou.

Jakou úlohu zastávají ambasadorky? Proč by se jimi maminky měly chtít stát?
Ambasadorky neboli Tezu mamky jsou naše super pomocnice. S jejich pomocí dokážeme oslovit mnohem větší škálu maminek, které už nemusí být doma samy a můžou se přes naši aplikaci seznámit s maminkami z okolí. Zároveň si každá naše Tezu maminka může vybrat, s čím nám chce pomoci, a jelikož jsme na začátku, máme neomezeně možnosti. Tezu maminky nám tedy píší články, připravují akce pro maminky v jejich okolí, starají se o náš instagram, dávají nám tolik potřebnou zpětnou vazbu atd. A proč by se jimi maminky měly chtít stát? Chceme pomoci co nejvíce maminkám z celé republiky a s podporou Tezu maminek našeho cíle můžeme dosáhnout.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišly?
Ze zkušenosti naší zakladatelky Péti. Přestěhovala se s manželem z Mladé Boleslavi a neměla žádnou kamarádku a nebylo snadné nikoho v okolí najít. Proto přišla s nápadem na vývoj této aplikace. Následně jsme udělaly průzkum mezi 100 maminkami napříč Českou republikou a zjistili jsme, že o tuto aplikaci je zájem.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Nejtěžší na celém projektu bylo vybrat správné barvy pro aplikaci.

Najít správné barvy…zajímavá odpověď. Proč právě toto považujete za nejtěžší?
Najít správné barvy, aby se líbily všem maminkám, nám trvalo po celou dobu vývoje aplikace. Vytvořily jsme si dotazník a rozeslaly padesáti různým maminkám v různých koutech republiky a dostaly jsme zcela odlišné barvy. Každá maminka je svá a má ráda určitou barvu a my se dlouho nemohly shodnout, jakou barvu použijeme jako hlavní. Nakonec jsme použily fialovou a žlutou, na které se shodlo přes 70 % maminek, ale zároveň jsme použily i dvě další v aplikaci. Do budoucna plánujeme barevnou kombinaci aplikace zcela přenechat na našich uživatelkách. Každá si bude moci zvolit vlastní barvy.

Co byste doporučily ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Ať se nebojí a jdou do toho. Základem je zpětná vazba od vašich zákazníků/klientů/uživatelů. Následně se na ní dá dobře stavět.

Na čem pracujete teď?
Momentálně vyvíjíme nový e-shop a vytváříme možnosti pro setkávání maminek venku.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.

Foto: Peťa

O čem váš projekt je?
Vyrábíme ořechová másla bez přidaného cukru s vysokým obsahem plnohodnotných živin. Zaměřujeme se na másla ochucená. To může být například kvalitní belgickou čokoládou Callebaut nebo třeba jen datlemi. Navíc produkty zpracováváme na kamenném mlýnu, tudíž v produktech nedochází k vysokému zahřívání a ničení živin. Zakládáme si na tom, aby zákazník obdržel kvalitní produkt bez umělých sladidel, barviv či konzervantů. Také se u všech našich produktů snažíme o to, aby byl celkový obsah rychlých cukrů maximálně do 15 %. U většiny produktů se jeho obsah pohybuje okolo 10-11 %. Říkáme: čím méně cukru, tím více ořechů.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Od začátku jsme na to dva. Samozřejmě je nutné započítat brigádníky, rodinu a kamarády, kteří nepravidelně, ale rádi vypomáhají. Tímto bych jim rád poděkoval za všechnu dřinu, např. v dešti a zimě na stánku, za přesčasy ve výrobně, za jejich poctivou práci.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Nápad vznikl při sportu. Intenzivně jsem běhal překážkové závody, tzv. OCR (Spartan Race), které byly často dost vyčerpávající a já potřeboval najít kvalitní a dlouhodobý zdroj energie, který se bude uvolňovat postupně. Navíc jsem zastáncem přírodní výživy bez chemie, a tak mě myšlenka přivedla na ořechová másla. Vzal jsem směsici nejoblíbenějších – arašídové, mandlové, lískoořechové máslo, přidal neochucený syrovátkový protein, trochu belgické čokolády a vznikl náš první produkt: „Lískáče mandle arašídy čokoláda protein“, interní název LMACP. Ten jsem jednoho dne dal ochutnat kamarádům ve fitku, a když jsem viděl jejich reakce s dotazy, jestli bych jim podobné taky připravil, vznikla Trinutka. S tehdejší přítelkyní jsme dál vymýšleli různé receptury a kombinace, až jsme dospěli k našim aktuální řadám ořechových, proteinových, slaných a čistých másel.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Nejtěžší bylo jít s vlastní kůží na trh. Ocitli jsme se na prvním gastrofestivalu a najednou jsme to byli my, kdo stál na druhé straně pultu a čekal, co bude. S první pozitivní reakcí z nás napětí pomalu opadlo, a když jsme začali slýchat chválu častěji, tlačilo nás to dál a věděli jsme, že jdeme správným směrem. To je vlastně hlavní motor, který nás žene stále kupředu. Rádi přinášíme lidem radost, ta nás nabíjí.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Odhodlání, pevné nervy, jít za svým cílem, nebát se selhat a umět se poučit.

Na čem pracujete teď?
Připravujeme nové příchutě, ale zatím bychom je neradi prozrazovali.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů a rostoucí klientelu.

Foto: archiv Trinutka

Recenze: