Zpátky na rozcestník

Definice kreativity

Slovo kreativita pochází z latinského „creo“=tvořím.

„Dílo nebo řešení problému se považuje za kreativní do té míry, do jaké je novým, užitečným, správným a přínosným řešením zadaného úkolu a zároveň do jaké míry je úkol heuristický (objevný, originální, původní, předpokládající nové řešení) než algoritmický (známý úkol s rutinním řešením).“ (Theresa Amabile)

„Schopnost vytváření nových kulturních technických, duchovních i materiálních hodnot ve všech oborech lidské činnosti. Tvořivost je aktivita, která přináší dosud neznámé a současně společenské výtvory.“ (Marie Königová)

„Tvořivost je schopnost překonat stav existujících operací jejich proměnami, tedy inovacemi.“ (Joseph Alois Schumpeter)

Kreativní myšlení je založeno na nalézání nových způsobů řešení a vyvoláváno tzv. tvůrčími problémy, které jsou charakterizovány následujícími znaky:

• jsou objektivně nové,
• jsou uznávány za společensky důležité,
• jsou otevřené, často špatně vymezené a spojené s nedostatečnými informacemi,
• jsou spojovány s tzv. divergentními situacemi, v nichž existuje více možných správných a hodnotných řešení.

Kreatologie

Nauka o kreativitě zabývající se mezioborovým charakterem kreativity:

• kreativita v kultuře a umění
• kreativní proces v organizaci
• skupinová práce a kreativita.

Přístupy ke studiu kreativity

Mystický – Kreativita považována za cosi mystického. (Platón)
Pragmatický – Cílem je rozvíjet tvořivost a až na druhém místě je její úplné porozumění. (Edward De Bono)
Psychodynamický – Existuje tenze mezi vědomou realitou a nevědomými silami, která produkuje kreativitu. (Freud)
Pychometrický – Tvořivost může být měřena pomocí úloh. Pracuje se například s Torrancovým testem kreativity.
Kongitivní – Cílem je porozumět mentálním procesům a reprezentacím za tvůrčími myšlenkami.
Společensky-osobnostní – Zkoumá se motivace, vliv prostředí na kreativitu a osobnostní charakteristiky (Theresa Amabile)
Komplexní – Říká, že pro rozvoj kreativity musí nastat několik sbíhajících se faktorů.

Možná pojetí kreativity (Žák):

• Styl myšlení
• Mentální proces
• Psychická činnost
• Schopnost
• Postoj
• Proces

Principy kreativity (E. Ullrich):

Princip originality – schopnost poznávat předměty v nových vztazích a nahlížet jejich vlastnosti a spojení origninálním způsobem.
Princip flexibility – schopnost používat věci v neobvyklých spojeních a v originálních způsobech.
Princip senzitivity – schopnost vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou.
Princip proměnnosti – schopnost odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné.
Princip nonkonformismu – schopnost vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí.
Princip užitku a aplikovatelnosti – nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti.

Typologie kreativity (Guilford):

• Figurální (Např. architektura, výtvarná díla, sochařství)
• Symbolická (Např. matematika, hudba, tanec)
• Sémantická (Např. žurnalistika, literatura, psaní divadelních her)
• Sociální (Např. psychologie, výuka, veřejná činnost)

Komponentní teorie kreativity (Theresa Amabile):

Je založena na tom, že se kreativita jendotlivce opírá o následující pilíře:

• Vnitřní motivaci
• Odbornost
• Schopnost kreativního myšlení
• Okolní prostředí, které podporuje kreativitu.

Kirtonovy kognitivní styly kreativity:

Kirton rozlišuje dva odlišné přístupy ke kreativě: adaptátory a inovátory. Adaptátor je přesný a spolehlivý, zaměřuje se na řešení problémů krok za krokem. Výstupem jeho kretivity je zpravidla přizpůsobení novým podmínkám. Inovátor řeší úkoly pomocí nových přístupů a vyvolává změny. Může působit neukázněně, neprakticky až nesolidně. Výstupem jeho kreativity je zcela radikální inovace.

Tvůrčí schopnosti (E.P. Torrance):

• Senzitivita – citlivost k problémům
• Fluence – plynulost myšlenek a představ
• Flexibilita – pružnost myšlení
• Originalita – schopnost nalézt nové řešení
• Redefinice – schopnost přepracovávat vytvořené
• Elaborace – schopnost nápady rozvést

Struktura kreativity (König, Heller, Szobiová):

• Kreativní osobnost
• Kreativní proces
• Kreativní produkt
• Prokreativní prostředí

Faktory podporující kreativitu (Dacey, Lennon):

• Sociální faktory
• Psychologické faktory
• Biologické faktory

Bariériy kreativity (Adams):

• Bariéry kognitivní
• Bariéry kultury
• Bariéry prostředí
• Emoční bariéry
• Intelektuální a výrazové bariéry

Bariéry kreativity (Žák):

Kritická povaha, druh osobnosti, strach, převaha působení levé mozkové hemisféry, konzervativní zvyklosti, myšlenková nepružnost, neschopnost změnit úhel pohledu, pesimismus, časovou tíseň, nesouměrnost úkolu a schopností.

Bariéry kreativity (Königová):

Vnitřní: vnitřní konflikty, nejistota, velké starosti, pocit nedostatku času, únava, rozkouskování času (přerušení telefonem), vysoký pocit odpovědnosti.
Vnější: malá tmavá místnost, hluk, ostré barvy v interiéru.

Zpátky na rozcestník