Inflace se drží nad třemi procenty. Na spořicích účtech se tak vyplatí nechávat jen nutnou rezervu

 Inflace se drží nad třemi procenty. Na spořicích účtech se tak vyplatí nechávat jen nutnou rezervu

Průměrná míra inflace v Česku se dlouhodobě drží kolem tří procent. Nechávat volné finanční prostředky na spořicích účtech v bance se tak podle odborníků s výjimkou nutné rezervy nevyplatí. Kam ale mají svoje peníze uložit opatrnější investoři? Alespoň mírné zhodnocení jim díky státní podpoře nabízí stavební spoření, kde se dá dostat i na úrok kolem 3,5 procenta ročně.

Průměrná roční míra inflace v Česku, tedy růst spotřebitelských cen, činila za celý rok 2019 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,8 procenta. Letos v květnu dosáhla dle ČSÚ míry 3,1 procenta, stejně jako tomu bylo i v dubnu a březnu. Přestože je míra inflace primárně vztažená k nárůstu cen za zboží a služby, lze ji popisovat i jako snížení kupní síly peněz.

Inflace se tak de facto dotýká i našich úspor. „Při nakládání s úsporami je proto nutné počítat i s tímto faktorem a podle něj vybírat nejvýhodnější produkt pro uložení peněz. Peníze by se měly nejen v čase zhodnocovat, ale měly by se zhodnocovat více, než z nich ukousne inflace,“ vysvětluje Zbyněk Kočiš, finanční specialista společnosti Poutko.

Spořicí účty jen pro nutnou rezervu

Pro mnoho lidí jsou jednou z prvních voleb, kam uložit své volné finance, spořicí účty. Ty dnes vedle běžných účtů nabízí většina tuzemských bank. Roční úrokové sazby na nich se pohybují zpravidla kolem půl až jednoho procenta, často je však nutné počítat s omezením výše maximální vložené částky.

„Úrokové sazby na spořicích účtech se dlouhodobě drží hodně nízko. Nepokryjí inflaci, u úroků je navíc třeba počítat i s patnáctiprocentní daní z příjmů. Mají význam spíše pro správu osobních financí, když si chce klient banky odložit část peněz mimo běžný účet pro pozdější využití,“ říká Miroslav Mikeš ze společnosti Poutko.

Peníze na spořicích účtech tak podle odborníků nevydělávají, a dokonce v průběhu času mírně ztrácejí na hodnotě. Přesto je podle nich lze pro uložení části úspor využít. Hodí se například pro finanční rezervu, která by měla činit alespoň trojnásobek běžných měsíčních příjmů domácnosti. Peníze stranou se sice nezhodnotí, ale v případě rozbitého kotle, pračky či jiných nečekaných výdajů budou snadno po ruce.

Stavební spoření pro opatrné investory

Lidé, kteří mají volné finance, ale zároveň se nechtějí pouštět do rizikovějších investic, mohou i tak své peníze nechat alespoň mírně zhodnocovat. Oblíbenou variantou je dlouhodobě stavební spoření. Jedná se o bezpečný způsob spoření, vklady jsou dle zákona pojištěné až do výše 100 tisíc Eur. „Velkým lákadlem je v případě stavebního spoření roční státní podpora ve výši deseti procent vkladu až do výše dvou tisíc korun. Pro její plné využití je tedy potřeba ročně do stavebního spoření vložit minimálně dvacet tisíc korun,“ popisuje Zbyněk Kočiš.

Úroky u stavebních spořitelen se sice pohybují běžně kolem 0,5 až 1 procenta, díky plnému využití státní podpory se ovšem po odečtení vstupního poplatku, který zpravidla činí jedno procento z cílové částky, poplatků za vedení účtu a patnáctiprocentní srážkové daně lze za celé období dostat na reálný úrok kolem tří až tří a půl procenta ročně. To už je hodnota, jež překoná i současnou inflaci. „Při spoření na šest let, měsíční částce 1 700 korun, poplatku 300 korun měsíčně a úroku jedno procento se investor po uplynutí celé doby dostane na částku přibližně 136 tisíc korun,“ dodává Miroslav Mikeš.

 

O společnosti Poutko

Poutko je nezávislou finančně poradenskou společností, která je registrovaná u ČNB. Klientům zprostředkovává veškeré finanční produkty. Na základě individuálních požadavků klienta vyhledává nejvhodnější řešení na míru.

 

Zdroj: LESENSKY.CZ

Články, které by Vás mohli zajímat