Tvořstor – kroužky online

Začínající projekt Tvořstor studentky pedagogické fakulty nabízí kroužky i v této složité době, formou online připojení. Jak pozitivně těžit ze světa online, aniž bychom si na tom vybudovali závislost, vám zlehka představíme v tomto rozhovoru se zakladatelkou Anetou Luňákovou.

Jak jste přišla k nápadu na založení Tvořstoru?
Ze zdravotních důvodů se mě osobně současná pandemická situace velice dotkla. Pro autoimunitní onemocnění, při vyčkávání operace, jsem strávila hodně času v karanténě, a to mě mrzelo vzhledem k tomu, co mí skvělí kolegové ze studií na pedagogické fakultě MUNI vytvářeli – hlídávali v té době děti lékařů. Mě moc mrzelo, že se sama nemohu zapojit a být nápomocná.
V létě 2020 jsem narazila na neziskovou organizaci Bátor Tábor, která vytváří zážitkové a seberozvojové programy pro onkologicky a jinak nemocné děti. Při současné pandemické situaci se rozhodla pro děti uskutečnit tzv. „virtuální tábory“. Během naší půlroční spolupráce jsem na dvou z nich jako dobrovolnice participovala. Při jednom jsem se stala dokonce vedoucí celé skupinky dětí ve věku od 7 do 13 let. Prostředí těchto táborů mě naučilo přemýšlet o virtuálním světě jinak – z pohledu edukace, seberozvoje.Viděla jsem v tom najednou velkou příležitost. Práce s těmito dětmi mi potvrdila, jak moc důležité je pro nás, všechny, nejen děti, tvořit, kreativně se vyjadřovat a rozvíjet se právě v situacích jako je tato. Děti samotné mě inspirovaly k nápadu vytvořit prostředí, v němž se díky interaktivitě, sdílení a tvorbě budou moct učit a posouvat. A díky Žanetě Zieglerové, majitelce ateliéru Artesvět, a zázemí, podpoře a opoře, které projektu poskytla, mohl TVOŘSTOR vzniknout.

Co všechno váš projekt nabízí?
Je to pro mě výzva, shrnout v jedné odpovědi všechny myšlenky, které za Tvořstorem stojí. Pokusím se o to, jak nejlépe dovedu.
Tvořstor je prostor pro každého. Každý ho vnímá trošičku jinak a to je za mě žádoucí. Každý jeho účastník, ať už dítě v kroužku či lektor sestavující jeho program, má přímý vliv na to, co se v našich lekcích děje, kam se ubírají a jak vypadají hranice našeho společného bezpečného prostoru. Právě bezpečný prostor je definicí mého Tvořstoru.
Je to prostor, ve kterém si nastavujeme hranice sami, ve kterém společně s dětmi tvoříme jeho pravidla – a to pro každý kroužek zvlášť tak, aby sedly jeho „Tvorům“. Krom pravidel je dalším důležitým aspektem kroužková nástěnka, přes tu se děti připojují nejen do programu ZOOM a místnosti, ve které online pracujeme, ale mají ji k dispozici celý týden ke sdílení vlastní tvorby či zážitků. V rámci nástěnky taktéž dostávají týdenní výzvy, které například v kroužku barevná angličtina vypadají tak, že mají za úkol naučit se jedno nové slovíčko od každého člena domácnosti. Je jen na dětech, jestli se do výzev zapojí. Je to jejich volba, jejich odpovědnost. Tvořstor tedy vytváří prostor pro děti tak, aby byly ony samy odpovědné za svá rozhodnutí, dává jim prostor je učinit a učí je je reflektovat a sdílet jak s ostatními dětmi, tak s lektory. Jeden další velice důležitý aspekt nástěnky je to, že je vede učit se sdílet na námi vykonstruované pomyslné sociální síti, kterou představuje. Inspiruje je, jak lze dávat třeba zpětnou vazbu pomocí komentářů, a přidávání jejich příspěvku či sledování příspěvků nových je učí pracovat s vlastní pozorností. Naši generaci nikdo na intenzitu a vliv sociálních sítí v našich životech připravit nemohl, my můžeme a vnímáme to jako velký benefit samotných kroužků.
Vztah dítě – lektor je přátelský, zakládá se na otevřenosti a upřímnosti. Pokud se lektor v daný den necítí nejlépe, je žádoucí to dětem říct, a ukázat tak na svém příkladu, že je v pořádku mít i záporné emoce a pracovat s nimi. Jít příkladem dětem v mapování, práci a zvládání vlastních emocí.
Kroužky jsou navrhnuty tak, že v každém z nich je prostor pro dva lektory a osm dětí. Zajišťuje to možnost individuálního přístupu k dětem samotným. Lektoři prošli školením krizových situací a zážitkového onlinu, programy pro děti do jednotlivých kroužků připravují oni.
Jednotlivé lekce trvají dvě hodiny, děti mají pauzu, pokud ji potřebují, často nás ale program pohltí natolik, že se dostaneme do „flow“ (tj. stav naprosto soustředěné motivace) a pauza nám vůbec nechybí. Při otevření místnosti v Zoomu nám hraje tvořstorácká píseň. Poté se s dětmi pozdravíme a věnujeme pozornost tomu, jak se máme, a jak se nám podařila výzva. Následují nějaké hry a technologické vyžití – například společná virtuální návštěva galerie, kde se spolu s dětmi zakreslujeme díky funkci „annotate“ (= anotování, dokreslení) mezi vystavené sochy nebo obrazy. Po skončení technologické části dostanou děti zadání pro samostatnou práci doma – offline. Tato práce většinou reflektuje naši společnou aktivitu z průběhu hodiny. Na závěr hodiny si výtvory sdílíme a každý z nás má možnost je interpretovat ostatním – děti se tak učí prezentovat svou práci. Dostanou prostor pro zpětnou vazbu – takže se ji učí nejen dávat, ale přijímat. To je další velice důležitý aspekt našeho Tvořstoru. Každá lekce končí výzvou pro další týden. K tvoření offline prací dostane každé dítě v rámci kroužku už na začátku krabici, v níž jsou všechny potřebné pomůcky včetně kroužkové figurky, ke které dostane po absolvování kroužku atribut na hraní, či binga/palety dobrých skutků, jež spolu v průběhu pololetí vytváříme.
Největším přínosem celého projektu jsou ovšem lektoři: Marie Kuželová, Lucie Hájková a Natálie Karásková. Jde vlastně o studenty pedagogiky na KVV Ped Muni (holky z výtvarky). Díky nim projekt vypadá tak, jak vypadá. Díky Marii máme anglické omalovánky na naučení slovíček pro děti v Barevné angličtině. Natálie vytváří program kroužku Prokreslito. Pro děti z kroužku vytváří krásné prezentace, na kterých se interaktivně učí například to, jaký je rozdíl mezi malbou a kresbou. A díky reflexím a zkušenostem Lucie jsme připraveni na krizové situace a máme skvělý program s artefiletickými prvky ve Vybarvi se. A mé největší díky patří Žanetě Zieglerové za prostor tvořit Tvořstor.

Čekaly na vás na cestě k podnikání nějaké překážky a komplikace?
Celý náš projekt je velká výzva, obří příležitost. Potkali jsme se s mnoha situacemi, které pro nás představovaly výzvu, ale celý Tvořstor stojí na myšlence „dělat z problému příležitost“, a proto se snažíme překážky a komplikace nevnímat jako problém. Ale spíše díky nim volit vhodnou cestu. Něco si uvědomit. Někam se posunout.

Dočetla jsem se, že studujete na univerzitě. Zajímá mě, jaké je to začít podnikat při studiu.
Díky Žanetce a tomu, že se projekt spustil už pod zaběhlým Ateliérem Artesvět, jsme si s Žanetkou práci rozdělily tak, že aspekty „podnikání“ v rámci projektu řeší spíše ona. Já mám ale ve své univerzitě velkou oporu. Studuji na KVV Ped MUNI obor Výtvarná výchova a vizuální tvorba se zaměřením na vzdělávání. A jak kolegové ze studií, tak učitelé nás v naší činnosti aktivně podporují. Díky aktivitám katedry samotné jsme měli letos v dubnu možnost inspirovat našimi virtuálními hrami ostatní učitele při našich vstupech v rámci letošního Art weeku.

Jak dlouho už fungujete a co nového chystáte?
Projekt je na začátku. Spustili jsme první kroužky, do kterých je stále možnost přihlašovat své děti na našich stránkách (www.artesvet.cz/tvorstor), a máme za sebou první čtvrt rok od rozhodnutí Tvořstor vytvořit. Máme spoustu nápadů, co bychom rádi realizovali – od kroužku komixu, 3D modelování, divadelního kroužku, online táborů pro děti u babiček nebo doma, přes semináře pro dospělé a učitele, tak aby si výhody tvoření SPOLU a ONLINE užili i oni. Aktuálně například připravujeme virtuální tábor s angličtinou ke každé babičce – Harry Potter (týden v Bradavicích). Takže nápady jsou, plány také, ale jak to bude, to je ještě ve hvězdách. Potenciál online kroužků vidíme ale i do budoucna. Jsme v 21. století a společnost je na technologiích přímo závislá, teď víc než kdy jindy. Komunikujeme online, seznamujeme se online a je to skvělá příležitost na toto prostředí děti připravit.

Foto: archiv Tvořstor