Jak se liší práce v malé a velké firmě

Častým dilematem lidí hledajících práci v komerční sféře je vybrat si, zda se orientovat spíše na malé firmy či na větší podniky a korporace. Velikost podniku se zpravidla určuje podle počtu jeho zaměstnanců, který nepřesahuje číslo 50, případně podle výše ročního obratu.

Pro samotné zaměstnance je však důležitější pohled organizační a procesní, který může v závislosti na velikosti firmy výrazně lišit.
Malá firma je typická blízkými osobními vztahy mezi zaměstnanci. Komunikace mezi nimi je bezprostřední a zčásti je potřeba se spoléhat na intuici. Oproti tomu velké firmy mívají pro komunikaci rozsáhlé systémy, přes které zaměstnanci řeší pracovní agendu, a jednotlivci se navzájem znají spíše jen v rámci jednotlivých oddělení. Pracovní komunikace je tedy jistým způsobem odosobněná, a to za účelem zamezení chaosu, který by při neorganizovaném předávání informací mohl vzniknout.

„Výhodou malých firem je užší vztah se zaměstnanci, což není ve velkých firmách prakticky možné a není tedy třeba tak důsledně dbát na občasné tmelení teamu např. pravidelnými teambuildingy, jelikož je kolektiv v každodenním kontaktu,“ potvrzuje jednatel společnosti Kyosun s.r.o., která patří mezi přední dodavatele bio Matcha Tea do Evropy. Podobný názor má také Přemysl Lukeš, výkonný ředitel společnosti Der Kurier, www.derkurier.cz, specializující se na dopravu do Německa: „V malých firmách k sobě mají lidé blíž a jsou spolu zvyklí více komunikovat, někteří zaměstnanci to u malých firem více očekávají. Ve velkých firmách cítím určité odosobnění, a proto například platově nebo benefity mohou větší firmy nabízet více, aby lidi více nalákaly. Menší firmy to naopak mají šanci dohnat osobnějším přístupem a komunikováním smyslu práce.“

Co se týče platů, zpravidla se vyšší mzdy očekávají u větších firem, které se, jak již bylo zmíněno, mohou snažit takto vynahradit nedostatky v podobě slabších osobních vztahů. Nemusí to ale být pravidlem. „O platech se dá říci, že jsou dnes srovnatelné. Osobně jsem hodně zvědavý, jak dopadnou probíhající nebo chystané agilní transformace u velkých firem a jaký budou mít dopad do firemní kultury. Na konečný výsledek si ještě budeme muset chvíli počkat,“ říká Jan Silber, leader a autor projektu Jobstack.it.

Dalším specifikem malých firem oproti těm velkým je pracovní náplň. Zatímco ve velkých firmách má každý zaměstnanec pevně danou funkci a soustředí se na jednu činnost, zaměstnanci v menších firmách často zastávají pozic hned několik. Nevýhoda může tkvět v tom, že zaměstnanec v malé firmě pak může pociťovat velký tlak a dělat chyby v činnostech, pro které nemá plnou kvalifikaci. Na druhou stranu zaměstnanec ve velké firmě může při opakovaném vykonávání jedné a té samé činnosti pomalu ztrácet motivaci, a tím také výkonnost.
„Ve velkých firmách zaměstnanec získává pocit větší jistoty a důležitosti a menší osobní zodpovědnost. Mezi výhody patří pracovní zastupitelnost, možnost hlubší specializace, mezinárodní růst, eventuálně práce v cizině. Nevýhodou je pak například množství porad, díky kterým klesá efektivita práce,“ dodává Stanislav Petříček, zakladatel bistRAWveg, popularizátor zdravého životního stylu pro manažery, spolumajitel společnosti TP Consulting, Tpconsulting.cz.

Rozdílnost malých a velkých firem můžeme vidět také v možnosti pracovního postupu. Ve velkých firmách jsou zpravidla příležitosti větší, protože je zde pochopitelně více potenciálních pozic na různých úrovních, které zaměstnanec může zaujmout. Nicméně malé firmy, které jsou v rozvoji, mohou do budoucna také nabídnout vyšší a zajímavější pozice. Atraktivní možností v menších firmách může být také možnost stát se společníkem či podílníkem.

Autor: Martina Bolatzká

Zdroj: Kašpar PR