Mámnápad.cz
Pomáhá nápadům na svět

Představujeme obchod a komunitní centrum pro bezdomovce Přestupní stanice

Přestupní stanice je projekt zaměřený na lidi bez domova, kteří přes den prodávají darované oblečení a večer pořádají pro veřejnost rozmanité akce. O vzniku a těžkých chvílích nám vypráví spoluzakladatelka a vedoucí Eva Dudová.

O čem váš projekt je?

Ve dne jsme obchod s oblečením a večer se proměníme na komunitní místo setkávání. Projekt vznikl jako řešení pro zapojení lidí bez domova do pracovního procesu šetrně a bez rázných a šokujících změn, které s nástupem do stálého zaměstnání vznikají. Dali jsme si za cíl vytvořit bezpečné místo, kde člověk bez domova bude mít možnost vyřešit si své finanční, osobní, zdravotní a jiné problémy a zároveň u nás nalezne podporu a pochopení.

Rádi ale propojujeme, a tak jsme si řekli, že by bylo docela zábavné zapojit do celého procesu i všechny ostatní, veřejnost, protože i běžní lidé často potřebují místo, kde najdou bezpečí, mohou se realizovat anebo si odpočinout, osvěžit se setkáním se zajímavými lidmi. Ve dne tak budeme prodávat darované a vyprané oblečení a po večerech naše spřátelené projekty a inspirující lidé budou hrát hudbu, promítat filmy, přednášet nebo dělat workshopy.

Kdo všechno patřil do Vašeho týmu?

Přestupní stanici jsme začínali ve třech a všichni jsme pocházeli z projektu Labre, který jsme vedli ještě předtím spolu s dalšími kolegy – dobrovolníky. Po vstupu do Social Impact Award od nás kvůli časové vytíženosti odpadla kamarádka a zůstali jsme jen s Kubou Novotným a bylo nám jasné, že bez pořádného týmu nadšenců to nedáme. Nehledali jsme zas tak dlouho, rychle se k nám dostali super lidi, co jsou stabilní součástí našeho týmu. Celkem je nás 6, já to vedu, domlouvám spolupráci, vyhledávám kontakty, workshopy, různé akce a jsem takovou mluvčí. Kuba je náš kreativec, Michal finanční analytik a aktuálně hlavní řidič, co sváží oblečení, Vojta je naše administrativně-právní podpora a nadšenec pro kvalitně odvedenou práci, Martin je naše IT a všeobecná podpora a Jana je naše grafička a další kreativní duše.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?

Před třemi lety jsme založili projekt Labre, který přímo spojoval lidi bez domova se zaměstnavateli, a dával jim tak práci. Hodně jsme se na tom naučili, ale také jsme pochopili, že změna „z ulice do práce“ (což bylo i naše motto) byla vždy velmi prudká. Když na člověka s novou prací padnou i exekutoři, potřeba se pořádně vyspat, aby byl druhý den fit do práce, fakt, že mu někdo ukradne mobil, a tak se nemá jak vzbudit, nebo ho chytnou revizoři, a proto přijde pozdě, či jenom prostý fakt, že je to nezvyk, tak to často vzdá a raději se živí alternativnějšími způsoby. Přišlo nám to škoda, všichni jsme do toho dávali hodně energie i naděje a nebylo zde nic, co by ten přestup usnadnilo. A tak jsme si řekli, že se staneme sami zaměstnavateli. Zkušenosti s prodáváním oblečením jsme už měli, takže plán byl jasný.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?

Těžké bylo najít tu správnou vypovídající myšlenku. Dlouho jsme se plácali v tom, jestli to děláme pro lidi bez domova, pro veřejnost nebo snad pro sebe, abychom se měli kde scházet. Složité bylo sestavení finančního plánu. Poté, co jsme ho několikrát upravili, jsme se snažili zachovat vážnou tvář, když jsme zjistili, že nám to sebere hodně peněz a že jsme skoro všichni studenti, co je zrovna nemají. Ale asi nejtěžší je pro nás aktuální období. Těšíme se, hrozně se těšíme, až vznikneme, snažíme se nevzdávat naděje a mít stejný entuziasmus, ale kolaps posledního místa nám té energie hodně vzal a hledání prostoru je náročné, už to trvá dlouho a nás to nebaví a věříme, že ani ty, co nám drží palce. Je těžké vydržet, když se v Přestupce kromě obcházení volných prostor neděje nic, na čem bychom se všichni mohli podílet.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?

Za nás je důležitá motivace proč do toho jít. A taky víra a možná lehká naivita. My jsme věděli, že to bude náročný proces. Je spousta věcí, které náš děsí ve spánku, ale my víme, že se jim vyhnout nemůžeme, a proto je řešíme až ve chvíli, kdy skutečně přicházejí. Je také fajn nechat se inspirovat lidmi, projekty, nasávat atmosféru, mít kreativní chvilku a snít o tom, jak moc se nápad může rozvinout. A ve chvíli, kdy spousta lidí začne říkat, že to nevyjde, tak máte jistotu, že vás někdo bere natolik vážně, že si dá tu práci se tím zaobírat. Takže je super vyslechnout si ostatní názory a pak si taky najít někoho, kdo tomu rozumí a umí upozornit na díry tak, abyste byli schopni je zalátat. A hlavně nebát se zeptat.

Na čem pracujete teď?

Protože Vánoce se nesly v duchu hledání místa, nestihli jsme si nic připravit pro lidi, a proto bychom chtěli uspořádat akci po novém roce s projekty a lidmi, co máme rádi, co inspirují a sami dělají mnoho dobrého. A taky dáváme dohromady tým na jednu literární zajímavost, ale začali jsme být realisté a dříve jak za rok a půl to nestihneme. Nicméně pracujeme na hledání místa tak, abychom už konečně mohli začít naplno.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů nejen v hledání nových prostor.

 

 




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *