Z pokoje do pokoje zachraňuje starý nábytek

Člověk by řekl, že opravou starého nábytku se budou zabývat muži, ale v tomto případě jde o čtyři ženy. A vlastně proč ne. Jak se jim daří, co mají v plánu, si můžete přečíst v rozhovoru s jednou ze zakladatelek, Zuzanou Kuberovou.

O čem váš projekt je?
Projekt Z pokoje do pokoje se věnuje záchraně starého nábytku a v Praze na Florenci máme otevřenou prodejnu s nábytkem, který by jiní už vyhodili. My jsme tzv. re-use centrum, tedy sbíráme od lidí starý nábytek a dáváme mu nový život. U nás v centru jej pak opravujeme a nabízíme dál k odprodeji, nebo některé kousky darujeme na sociální účely. Zároveň nás baví lidi vzdělávat o tom, že starý nábytek není bezcenný a je jednoduché si ho opravit, pořádáme tedy kurzy renovace a čalounění nábytku. V neposlední řadě je naše dílna otevřená těm, kteří si sami chtějí některou věc opravit, či vyrobit.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
V týmu jsme nyní čtyři ženy, ale začínaly jsme jen dvě – Zuzana Kuberová a Barbora Kocandová. Záhy se k nám přidala kolegyně Tereza Korbelová a přibližně po roce fungování i Zuzana Daněčková. My stojíme za vším, od publicity projektu po svozy a opravy jednotlivých kusů. Ale nic bychom neuměly nebýt našich lektorů – profesionálního truhláře a čalounice.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišly?
Vzorem nám byly re-use centra fungující v zahraničí, kde je bráno jako samozřejmost, že se staré věci nevyhodí, ale darují na dobrý účel tam, kde se o ně někdo postará. Je totiž hodně lidí, kteří starý nábytek ještě ocení, ať už je to ozvláštnění interiéru, protože retro je opět in, nebo některé levnější kusy poslouží rodinám i studentům, kteří si nový nábytek dovolit nemůžou. Tento koncept nám v Praze chyběl, a proto jsme se rozhodly takové místo otevřít a nabídnout jej Pražanům. Odezva je skvělá.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Nejtěžší je nebát se, že člověk udělá chybu. Projekt stále ladíme tím, jak se učíme. Takže jistě jsme chyb nasekaly hromadu, a ne vždycky jsme s výsledkem byly spokojené, ale postupně se stabilizujeme. Zároveň je velmi těžké odhadnout svoji cenu tak, aby byl projekt udržitelný, to se učíme stále a myslím, že by nám ani nepomohl propracovaný business plán v počátcích jako spíš až reálná zkušenost.

Co byste doporučily ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Zkusit si vyslat prototyp do světa – v našem případě to bylo pop-up fungování po jeden měsíc v Praze na Letné ve vypůjčených prostorách. Nápad jsme se snažily zhmotnit na omezenou dobu a jít do toho se vším elánem, který jsme po dobu příprav nasbíraly. Přineslo nám to hodně zkušeností a poznaly jsme také, jestli se tomu chceme věnovat i nadále a jaký je ohlas veřejnosti.

Na čem pracujete teď?
Chystáme se oslavit v říjnu třetí narozeniny v prostorách na Florenci a zároveň zpropagovat myšlenku re-use nabídkou workshopů a přednášek. O akci budeme brzy informovat i na sociálních sítích.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.

Foto: Archiv Z pokoje do pokoje