Už ne tam a ještě ne tady – od zaměstnání k povolání

Pokud jste ve fázi přechodu své osobní transformace, tak to znamená, že už nejste tam, ale ještě nejste tady. Jakoby „nikam nepatříte“. Vaše stará identita už nefunguje a tu novou ještě nemáte vytvořenou nebo „stojí na vratkých nohách“.

Může se to týkat jak tvorby nějakého zcela nového projektu, tak třeba jenom radikální změny vašeho oboru.

Jak poznáte, že jste v malé osobní transformaci?

Ztráta smyslu. Přestáváte věřit tomu co děláte, ztráta smyslu, chcete něco jiného, ale nevíte vlastně co. Máte spoustu nápadů, ale nevíte co s tím, případně nemáte žádné nápady, nevidíte žádnou budoucnost (tísnivé prázdno) a „mrskáte se“.

Chaos. Začínáte být v ve vnitřním i vnějším chaosu a nesouladu, zkoušíte a těkáte, „nevíte co dál“, agresivita/ustrnutí, ztráta sebedůvěry, uvědomění si, že chybí svoboda, ale nedokážu být „svobodný“, nevíte kde a jak začít. Hromadění neúspěchu a nedaření na všech úrovních, stres, deprese, ztráta energie, vyhoření, strach a úzkost, tendence k závislostem.

Odtržení. Vytrácení se, odpojení od přátel a dalších lidí, uzavírání se. Hledání viníků kolem sebe.
Vážnost a problémy. Vážnost nedostatek uvolnění, nedostatek nadhledu/odstupu od sebe sama. Ze života se na delší dobu vytratili humor, hravost, tvořivost, radost a smích, trpíte silnou vážností.

Rozpomenutí. Rozpomenete se, že jste měli nějaké sny, nápady, že jste nějací byli, ale ztratilo se to, jste odpojený sám od sebe, „jste přeci už jinde a vracet se už nelze“. Postupné pochopení, že jsem ztratil něco důležitého a že to je „velkej průser“. Člověk si také uvědomí, že chtěl třeba naplnit někoho jiného představy o svém životě (dost často rodičů). Přestali jste slyšet svůj vnitřní hlas a intuici, začíná hledání sebe sama.

Co v této situaci pomáhá?

1. Krása horšení. Horší se to k lepšímu, jenom o tom ještě v době horšení nevíte. Pokud bychom věděli, kdy horšení skončí, těžko bychom mohli projít nějakou změnou/transformací.

2. Ztracení se. Přiznejte sami sobě být v krizi, nevědět, ztratit se. To uvědomění, znamená, že si začne člověk být vědom toho, že ta krize je vlastně informace, která nás vede k tomu, abychom něco změnili. Je to náročné období, ale většina lidí ho překoná, to je dobré vědět.

3. Rozlišování. Vlastně to nejdůležitější je pochopit, co je opravdu s vámi „v souladu“ a co není, co ještě chcete/můžete dělat, co je pro vás přínosné a samozřejmě čím se i uživíte, respektive pokryjete to, co opravdu potřebujete (mnohdy méně než si myslíte). Někdy je třeba to na začátku podporovat to co vás baví z aktivit, která vás třeba baví i o něco méně. To co vás baví byste pravděpodobně dělali i zadarmo.

4. Naslouchání sobě. Mějte se rádi (péče) a vnímejte se a poslouchejte se a naučte se sami sobě porozumět a poslouchat se. Opravdu existuje něco jako intuice a náš vnitřní hlas. Tělo, mysl a duše by měli být v souladu. Začít si znovu uvědomovat, že můžu cítit a učit se porozumět svým pocitům. Znovunaučit se žít v přítomnosti a vrátit duši k vašemu tělu.

5. Naskakování na vlny. Je třeba to pořád zkoušet, vždycky to někudy jde a když to nejde teď, třeba to půjde jindy, někdy to jde i do slepé uličky, to je ale život. Je třeba působit tam, kde to aspoň trochu funguje a kde „proudí energie“ (naskakujete na vlny). Když se postupně někde začne dařit, většinou to ostatní oblasti postupně následují.

6. Rozvíjení a vidění co nechci vidět. Rozvíjejte se je potřeba opravdu hluboce porozumět tomu v čem jsou vaše silné stránky a především co je pro vás opravdu důležité. Je nutné se setkat i s nepříjemnými stránkami a s tím co jste dříve „nechtěli řešit“, je třeba se o sobě dozvědět „pravdu“. Přijměte to, nic jiného vám stejně nezbývá.

7. Vztahování. Obecně buďte v kontaktu s lidmi se kterými máte dobré vztahy (přátelé) a mluvte s nimi. Poslechněte si názor těch, kteří vás mají rádi, ale sami zvažte jestli názor přijmete za svůj nebo ne.

8. Uvolňování. I v nejtěžších chvílích lidé našli prostor pro radost, hravost a humor, člověk tím získává odstup a nadhled sám nad sebou a situací, ve které se nachází (viz. Viktor Frankl – koncentrační tábory)

Petr Fridrich
Smícholog