Projekt Ke kořenům podporuje principy přírodního pohřebnictví

 Projekt Ke kořenům podporuje principy přírodního pohřebnictví

Trio Alžběta Živá, Blanka Dobešová a Monika Suchánska se před časem pustilo de velmi netradičního projektu. Věnují se poradenství a organizaci ekologických pohřbů. Se svým projektem loni vyhráli v soutěži Social Impact Awards. Jak to všechno vzniklo a čím se právě zabývají?

O čem váš projekt je?
Náš projekt Ke kořenům přináší do českého prostředí principy přírodního pohřebnictví. Snažíme se naší činností oživovat a ozeleňovat české pohřební rituály, které dnes většině lidí nevyhovují a přírodu nadměrně zatěžují. Takové zájemce o osobité a jedinečné poslední rozloučení doprovázíme při jeho organizaci. Naše role průvodkyň může pokračovat i na cestě zármutkem, kdy pozůstalým pomáháme zorientovat se v tom, co prožívají. Také nabízíme v České republice dosud ojedinělou službu plánování pohřbu předem. Přemýšlení o vlastním pohřbu na jedné straně umožňuje člověku jasněji vidět to podstatné v jeho životě a na druhé straně snímá část tíhy z jeho blízkých, kteří budou po jeho smrti vědět, jaký pohřeb si přál.

Kdo všechno patří do vašeho týmu?
Základní tým tvoří ekofunebrácké trio – Alžběta Živá, Blanka Dobešová a Monika Suchánska. Každá máme jiné studijní zaměření, které nám pomáhá vidět problém skomírajících českých rituálů z různých úhlů. Alžběta studuje sociální práci, Blanka environmentální studia a Monika antropologii. Také máme řadu praktických zkušeností – dobrovolničily jsme v hospicu, pracovaly jsme v pohřební firmě, navštívily jsme zahraniční přírodní hřbitovy a absolvovaly kurs poradkyň pro pozůstalé.
V našem širším týmu je celá řada lidí – spolupracujeme s ekologickým květinářstvím Efemér, fotografem Michalem Jenčo, ekošvadlenkou Michaelou Kadlecovou z Kolofantu, výtvarnicemi Zdeňkou Morávkovou a Lucií Fryčovou, či Tomášem Rybníčkem, který pro nás vyrábí ekologické urny.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Nápad se vyvíjel postupně. U každé z nás trochu jinak. Zpočátku nás v přemýšlení o tom, jak se podílet na změně v přístupu ke smrti, umírajícím, pozůstalým, podporovalo naše studium. Myšlenky a představy se taky formovaly díky tvoření našich diplomových prací a zkušenostem, které jsme postupně nabyly.
Na začátku nám bylo velkou inspirací seznámení se s konceptem přírodního pohřebnictví v zahraničí. Je dobré vidět pozitivní příklady jinde a učit se z nich. Nicméně kontext českého prostředí je poněkud odlišný s čímž pracujeme a tvoříme tak vlastní tvář (českého) přírodního pohřebnictví. Při utváření nápadu nám také velmi pomohlo zapojení se do soutěže Social Impact Award a následná výhra, díky které jsme začaly objevovat cesty od nápadu k realizaci.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Připravovat projekt pro nás bylo radost, takže v tu chvíli jsme zásadně nic těžkého nepociťovaly. Lehkou tíhu pociťujeme spíše teď, neboť spousta věcí, které začaly vznikat před několika měsíci, jsou stále ještě aktuální k dokončení. A celkově se v průběhu tvoření projektu setkáváme s tím, že mnoho záležitostí chce více času, než jsme si na začátku myslely. Učíme se to přijímat a být v plánování více realistické.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Nám na začátku dost pomohlo to, že jsme se přihlásily do Social Impact Award, soutěže společensky a environmentálne prospěšných projektů. Díky tomu jsme si jasně formulovaly s čím a pro koho tu jsme a jakými prostředky naše cíle chceme naplňovat. Byly jsme moc rády, že nám s tím pomáhali odborníci na různé aspekty sociálního podnikání, celý proces formování naši identity to velmi urychlilo. Z našeho pohledu bychom tedy doporučili zkusit otestovat svůj nápad v nějaké soutěži podobně zaměřených projektů. Pomůže to hned na začátku kromě vyjasnění základních věcí i vychytat mouchy a nabrat správný směr.

Na čem pracujete teď?
Zařizujeme si náš poradenský prostor, ve kterém se budeme setkávat s pozůstalými. Od začátku února nás tedy můžete najít na Krymské 29. Také pracujeme na rozšířené verzi našich webových stránek. A v neposlední řadě se věnujeme realizaci Lesa vzpomínek.

Děkujeme za odpovědi a přejem, ať se projekt dál daří rozvíjet dle vašich představ.

Foto: Michal Jenčo

Related post

2 Comments

  • Škoda, že holky nepřišly s tímto nápadem před 3 lety než mi v prosinci 2012 zemřela maminka. ;-( . Laďka

  • Velmi krásný nápad. Je mi 7O let a mám představu, že „normální hrob“ a pohřeb ne. Rozptyl třeba v lese – ale nedovedla jsem si představit, zda by to bylo vůbec možné. Asi ne. A vaše vize je krásná, ideální. Ráda bych se účastnila přednášky, kterou máte v Prachaticích, abych se dověděla další detaily, popř. možnosti mimo Prahu. Přeji pěkné dny. Tes.

Leave a Reply

MámNapad.cz