Zachraň jídlo: Film nás inspiroval k boji proti plýtvání s potravinami

 Zachraň jídlo: Film nás inspiroval k boji proti plýtvání s potravinami

Pokud patříte k těm, kterým vadí nešetrné nakládání s naší planetou nebo přímo potravinami, určitě vás zaujme projekt Zachraň jídlo. Tým okolo Anny Strejcové pomocí svých akcí upozorňuje i pomáhá řešit dopady související s plýtváním potravinami. K projektu jsme jí položili pár otázek.

O čem váš projekt je?
Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí a v Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. Vyhazováním jídla přicházíme také o energii vloženou do jeho vypěstování, o vodu, o zbytečně použitá hnojiva a lidskou práci. Skleníkové plyny způsobené produkcí jídla (a jeho vyhazováním) tvoří větší objem než plyny vzniklé vlivem dopravy.
Proto chceme informovat, vzdělávat a nabízet řešení všem aktérům zapojeným do výroby, distribuce a spotřeby potravin. Poukazujeme na sociální, ekonomické a environmentální dopady plýtvání potravinami a rozšiřujeme toto povědomí mezi širokou veřejnost. Naší vizí je společnost, která nakládá s jídlem odpovědně.
Díky našemu nepřetržitému zájmu o tuto tematiku jsme se postupem času stali důležitým subjektem, který se plýtvání jídlem zabývá, a daří se nám propojovat zainteresované strany.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Tým Zachraň jídlo existuje asi 2,5 roku a za tu dobu se dost proměnil, i když základní články zůstaly. Jsme jimi já, Adam Podhola, Iva Pohanková a David Hájek. V současné chvíli pro Zachraň jídlo pracují na dobrovolné bázi také Veronika Kučerová, Marie Plojharová, Zuzana Štěpničková, Kateřina Písačková a Tomáš Kořínek.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Jednoho dne jsme si promítli film Z popelnice do lednice od režiséra Valentina Thurna a šokovalo nás, kolik jídla se vyhazuje. Ve filmu byla ukázka z Hostiny pro 5000 v Londýně, kde na Trafalgarském náměstí rozdávali 5000 porcí z jídla, které by se jinak vyhodilo. My jsme si řekli, že něco podobného bychom mohi udělat i u nás. Ještě tentýž večer jsme si podali grant a o půl roku později zorganizovali Hostinu pro tisíc, naši první akci, která měla velký úspěch.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Ze začátku jsme si mysleli, že Hostinou to skončí, ale nestalo se. Když jsme viděli, jak velký ohlas téma plýtvání potravinami má, řekli jsme si, že budeme v našich snahách pokračovat. Jako nejtěžší v současné době vnímám nedostatek času se věci věnovat naplno. Jinak nám vše vychází a jsme obklopeni skvělými a nadšenými lidmi.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Aby se inspirovali jinde, nebáli se. Pokud budou své myšlence věřit, nic není nemožné. Vložená energie se vám vrátí.

_DSC9974

Na čem pracujete teď?
Věnujeme se projektu s názvem Paběrkování, jde o sbírání plodin, které by zůstaly po sklizni na poli či v sadu. Minulý rok se nám podařilo zatím uskutečnit 16 výjezdů a nasbírali jsme okolo 7 tun kvalitních potravin se skoro stovkou dobrovolníků. Tyhle plodiny většinou nevyhovují z estetického hlediska – jsou příliš malé, příliš veliké, příliš křivé nebo špatně uříznuté. Na místo paběrkování s námi vždy dojede dodávka Potravinové banky, která plodiny odveze a poté distribuuje svým klientským organizacím. Mezi klienty Potravinové banky Praha patří například Naděje, Charita, Armáda spásy, dětské domovy a řada menších středisek pomoci. Naším cílem vzbudit veřejnou diskusi o tom, jak by se současná nehospodárná situace dala systémově řešit.

Děkujeme za odpovědi a přejeme hodně energii do dalších projektů.

Foto: Johana Kratochvílová

Články, které by Vás mohli zajímat

Zanechte odpověď